Zahradnický

Jestli Evropa bude bezpečná nebo jestli ji ovládnou populisté. Tak to je větička, kterou jsem nyní slyšela z úst prolhance, křiváka a mistra v otočkách. Štěstí, že je nesleduji. Nenechávám se vyvést z rovnováhy. Nedůvěřuji. Nemám očekávání. Nechci o korytářích nic slyšet. Stejně nic nezmohou. Jestli si někdo myslí, jako jsem si to dost dlouho neuvědomovala já, že EP má nějakou zákonodárnou tedy rozhodovací moc, tak ne. Nemá. Mají úkol zdvihat ruce a odsouhlasovat to, co jim natiskne Evropská komise. Tedy fce houpacího koně. A ještě jeden úkol. Nechávat se nestydatě platit. Uplácet.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-09-ranni-setkani-ocekavani-snidane

Petroušek se jel podívat na sportovní umění prasynovečka. Mohu vyspávat. Kočky jsou slušné. Žofi čeká v tichosti na mé zmrtvýchvstání. Dočkala se. Mourek se protahuje připraven vzít něco do tlamičky. Obě kočenky jsou jak diváci. Obě vzhlížejí k ostrůvku, kde krájím hovězí krk. Nejprve kočky. Pak já. Dávám si malou červenou řepu a jahodový koktejl. Říká se mu formule jedna, tedy F1. Je to nízkokalorické jídlo nabušené výživou z přírody. Chemické vitamíny prý umí na koleně vyrobit kdejaká chemická laboratoř. Jenže je nesmírně těžké vitamíny v jídle nebo v kosmetice udržet. Ničí je světlo, oxidace. Chemické vitamíny umí tělo zachytit asi tak z 3-5%. Přírodní mají vysoceprocentní využitelnost v těle. Něco z 85%, něco z 93%...

Mám cukání jet do Kuksu. Hledím na program. Prohlídka bylinkových zahrad v 11 a ve 13 hodin. Ne. Kašlu na to. Nevím, kdy se Petroušek vrátí. Budu ho čekat. Byl by smutný, kdyby mě tu nenašel.

Mám plán. Dosázet kytky, které mě čekají u prahu domu. Ať se jim u nás hezky žije. Ať krášlí naše obydlí. Ať dělají radost nám i návštěvám.

Vytáčím svou kamarádku Lucku. Byli v Hurghadě.

- Jsi doma?

- Už jsme se vrátili.

- Dneska jsi mi vstoupila do snu. Volám. Všechno v pořádku?

Neví. Plácá se. Nevadí.

- Nezapomeň, že vztah dělá ŽENA!!!

Výhoda dneška. Můžeš telefonovat a u toho pracovat. Hodinka uplynula. Ivánku, cink. Znovu vytáčím. Dohovořujeme. Plkáme. To je děsně důležité. Uvolníš mysl.

Hovoříme o jejím hošíčkovi.

- Domi, mluvím s tou tetou, jak ti ve Špindlu vyprávěla ty pohádky. Ta bláznivá.

Smějeme se. Aby tehdy šlapkal túru ze Sv. Petra na Klínovku, poutala jsem jeho pozornost. Vyprávěla pohádky, on měl opravovat blboviny, které jsem si vymyslila. Cesta nám ubíhala. Šlo o to, aby neotravoval, že chce nést. :-) Vida, všechny Herbalife děti mě milují za bláznivost. Riško a Päťko mě mají za smiešnu tetu. Ti mladší, kteří už nedělali státnici ze slovenštiny, tak de, te, ne se čte jako dě, tě, ně. Pozor – výjimky – ten, teraz, tej noci – tvrdě!! Jsou matláci, kteří čtou těraz. U přídavných jmen a zájmen: vedľa tej zelenej hrušky (tvary zájmen a přídavných jmen), v cizích slovech: literatúra ...

Klika cvakla, dveře letí, táta vchází do dveří...

- Tady je studená plotna!

Petroušek. První signální - žrádlo. Jako každý chlap. Nejprve do korýtka, pak je povolný. Nina Divíšková vždycky tvrdila: Krmte tu bestii… Furt to platí. Ňunínek zdraví Lucku. Prohodí pár vět. Řehtáme se.

Můj oběd je rychlý přerychlý. Jemu hranolky. Mně krokety. Potřebuji uvolnit místo pro jahody v mrazáku. Krůtí prsa raz dva tři. U nás se nějaké svíčkové, rajské nekonají. Jídlo jen pro radost. Lehké. K zasycení. Na zdar! Rajče, má okurka, cibulka. Výborný salát. Období jablečných prohřívacích kompotů skončilo. Nastává období prochlazovací. :-) Mírně.

- Lucko, tak přijeď.

Přijede.

Nesu na stůl. Loučíme se.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-09-to-bylo-v-roce-2019

Miluji oběd venku. Pod slunečníkem. S Petrouškem. Přijíždí motocyklista. LP. Prosím? Vy ještě nevíte? Přece Lindin Petr. V pátek vysadil dveře u chatičky. Nechal si v nich klíče. Přijel Petrouškovi dveře pomoci nasadit. Než se otočím, jsou natřené.

Kafe. Cuketová bábovka. Ukazuji mu včerejší skupinu, která hrála hudbu s dudami jako irskou. I u Ach synku... Dudy. Tanečnice. Blbnu. Blázním.

- Mohla bys mi říci, proč tohle nemá Linduška po tobě? Zapálenost?

- Bláznivost.

- Včera jsme jeli do Trutnova na pivní slavnosti. Měl jsem dva lístky po čtyřech stovkách. Tipni si, jak dlouho jsme tam byli. Ještě u auta říkám, že si vezmeme bundy, kdyby nám bylo zima. Ne, prý já do auta doběhnu. Ta to měla promyšlené!

Řehtám se. Taky rafinovanost.

- Do půlnoci?

- Dvacet minut!! Jí to nebavilo. Dal jsem si jedno pivo a jeli jsme domů. To jsem mohl na FB ty lístky prodat pod cenou. Zájemců bylo!

- Haló, Lindo? Mohla bys mi říci, proč jsi včera nekřepčila?

- Mamko, tam byl hluk. Mě to nebaví. Jsem už na to stará. 

- A já jsem mladá?

Řehtáme se. Hudba mě okouzluje, omamuje, vzrušuje. Pamatuji si vcelku přesně, kdy v jakém věku byla která písnička v módě. Tam jsem byla v šestce. Tam na gymplu. Tam jsem už byla vdaná. Tady se mi narodila Deniska… Hudba – můj život. Barbra Streisand - Women in love. Zamilovaná žena. Prosinec 1981... Narození Lindy. Jediná, kterou neberu, dechovka. Ačkoli V tom našem venkovském kostelíčku, ta mě bere. Mami, to bylo hezké, když jsme si ji zpívaly…

V roce 1969 vznikla skupina Uriah Heep. Dnes slaví zakládající člen téhle kapely Michael Frederick "Mick" Box (* 9. června 1947 Walthamstow, Londýn, Anglie) narozeniny. Kytarista britské rockové skupiny Uriah Heep byl dříve členem skupin Stalkers a Spice, společně s původním zpěvákem Uriah Heep Davidem Byronem. Dávná historie. Já i pamatuji.

LP dopil kafíčko, a drn, drn. Je v pdachu. Motorka jeho vášeň.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-09-v-zahrade-s-kockami

Peťuš, tys´  ´tak krásně tu vrbu probral. Je vidět hezky na ptáčky. Kdyby loni byla takhle probraná, Žofka by se tam neproducírovala ve větvoví. Pamatuješ, jak nemohla dolů? A ten zlatý déšť, ten se ti povedl. Tahle do koule to umíš jen ty.

Než se vnučka loni urazila, když jsem si dovolila říci, že je lazar z pochodu okolo města, poručila si koupit karo.

- Babičko, to já miluji. To mi maminka vaří.

Jasně. Ani půl lžičky si nedala. LP odjel. Vařím si PDM s karem. Protein drink mix. Nebe v hubě. Nesmíš to zalít horkou, aby se nezničil protein. Luxusní pití v kombinaci s karo. Že mě to nenapadlo dřív. Taky mohu prohlásit, jak karo miluji. Maminka ho ráda popíjela. S mlékem. Vždycky když jsem jela do Polska, chtěla přivézt Inku. Myslím, že to bylo tohle pití.

Sázím kytky. Petroušek se nabízí, tu mi vyryje jámu, tu jamku. Odveze vozík s plevelem. Pod listy yucy slimáci. Pod kameny – slimáci. Jeden vypasený hajzlík si vlezl do celofánového obalu v kytce připravené k sadbě. Šmejdi. Nacházím malého slepýška. Nádherný. Krásné tělíčko. Hlavně, aby se nechtěla Žofie seznamovat. Raduji se. Práce mi jde.

- Už je půl osmé!

- Peťuš, prosím tě, nezalévej mi kytky. Podívej se, jak je to nadojené.

Nerad to slyší. On nesáhne do květináče, do truhlíku. Plní úkol. Zalévá. U truhlíků na dešti – jo, tam se vymlouvá, že prý déšť. Ale tady u těch pod střechou, tam je usvědčen. Zahradníkův syn.😂🤣😒

¨- Jen mi nanos prosím tě nádoby s vodou. Já si je budu zalévat sama. Podívej, vždyť ta begonka shnije!

Nerad slyší kritiku. Pomáhá. Ale absolutně nemá cit pro potřeby květin. Ještě si přesazuji vánoční kaktus od něj. Na okně mu ho opatruji.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-09-petrouskovo-okno

- A co tahle kytka?

Hovoří o závěsu, kde jsem vystřídala mraky kytek. Všechny umořil.

- Peťuš, tobě asi nic. Všechny kytky, co jsem tam vyzkoušela, jsi zmrzačil. Tobě tak leda umělá.

Jednu kytku má na starosti. Jednu jedinou. Jsem si myslela… Naivní.

Hotovo. Všechno jsme stihla. Petroušek odjel pro mléko. Je tu v mžiku. 

- Petroušku, moc děkuji za pomoc. To bylo hezké. Oba dny jsme věnovali zahradě. Prokoukla. Perfektní.

- Jsem rád, že jsme pracovali. Ještě si seber prádlo. Přijde chcanec.

Sedíme na zápraží. V kládám si obrázky na FB. Najednou se Žofka vyděsí. Jdou děti jisté skupiny. Strašně se bojí. Vždycky utíká do domu. Schovat se. Tihle jí způsobili bolest. Chovám ji. Konejším.

- Peťuš, otevři dům, ať se jde schovat do bezpečí před těmi hajzlíky.

Jdeme všichni domů.

- Tak kočky, pojďte!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-09-vecere

Opakuje se ranní scéna. Obě upínají zrak nahoru. Krájím maso. Po večeři šup do víru noci.

- A zase se vraťte! Buďte ostražité!!

- Nojo, ona byla důvěřivá. Doplatila na to.

Mixuji nám koktejl. Přidávám pravou čokoládu s kakaových bobů a pár bobů. Nebe v hubě. Něco vynikajícího.

Vybaluji krabici se šunkami. Linda mi poslala. Dostala z LeCo.

Půlnoc. Slyším ho, jak volá kočky. Ano. Průtrž.

- Mňáááu!

Mourek jde potichoučku. Žofka – uječená. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-09-to-bylo-v-roce-2019

Na FB čtu svůj rámeček z roku 2019. Jak jsem donesla košík třešní staříčkům. Prý – nenoste to. Uklízečka se zlobila, že jsou pecky pod stolem. Tý vorle! Jednou by to uklidila, je sezona. Ne, raději jim koupili nedobytný pomeranč nebo tvrdou jedovatou blůmu z Itálie. Cože? Dojet na trh? Ale kdeže. Ireno, nejitři se. Raduj se. A jdi už spát. 

Spokojenost. Děkuji. Krásné to bylo v hotelu Země.

Dobrou noc!