Zas jsem se vyděsila. SVRAB. Ještě chybí neštovice.

Houpací křeslo. Oheň. Svíčky. Hotovo. Nedala jsem si pokoj. Zeptala jsem se KOREKTNĚ na FB v Lidlu, co znamenají ty jejich černé kudrnaté obrázky dětí Snůška na mou hlavu většinou negativních urážek; nařčení, že toužím po koncentrácích, že jsem rasista. Takové opravdu hezké, milé, české reakce. Jo - KOREKTNÍ. Korektní - na to slovo mi naskakují pupínky. Korektní už dávno ztratilo svůj původní význam. Dnes z něj padají okovy.

Klientka. Nádherná. Počítaly jsme - chodí sem v září čtyři roky. Tehdy přišla krásná štíhlá dáma. Kondice pět - standard. Viscerály - ukázková dvojka. Za tři týdny přišla na přeměření. Prý jí to stačilo na vyzkoušení. Kondice osm - štíhlý, svalnatý, viscerály jednička... Atd. Vyvalila oči. Od té doby ke mně chodí pro manu pravidelně. Dnes je jí čtyřicet dva. Její tehdy osmnáctiletá dcera maturantka měla metabolický věk 36! Ach, ta se zle tvářila. S její maminkou jsme se smály - radostí nad kondicí té starší.

Pouštím jí nahrávku piráta:

Už T. G. Masaryk říkal, že nemáme věřit všemu, co si přečteme na internetu.

Řehtá se.

- Jak to, že ti lidé na něj nezareagovali? Třeba, že se přeřekl.

- Ne, nikdo nic; redaktorka dozvukla ano.

Ukazuji jí obrázky kudrnatých černovlasých dětí. Ani jeden hnědovlasý nedej bože blonďáček. Nelíbí se jí, že tam jsou cizí rasy. Jenže lidé reagují jak vosy. Ty hnědovlasé dámy - jak se rozčilují, kam se mají vystěhovat. Taky jedna hnědovláska s nabarvenými černými vlasy - no, chuděrka. Začíná se mě zastávat víc a víc lidí. Hádá se, že leták Lidlu je korektní. Že odpověď Lidlu je korektní. Že ble, ble bléééé. Hloupé slovíčkaření. Hlavně za každou cenu se dohadovat. Takhle se vždycky dohaduje náš vnuk. Leze mi to na nervy. Ano, ano, ne, ne. Tečka. Žádné vykrůcačky, jestli Lidl korektně odpověděl. Tady nejde o korektní odpověď Lidlu. Hanebnost nebo blbost?

Marie Macichová Lucie Jirouschková Jsem zvědavá, o jaké korektnosti budete psát za pár desítek let. To až nás budou terorizovat ti různých barev. Až budeme v menšině, to nastane - o tom vůbec nepochybujte. Naše humánnost a nekonfliktnost nás přivede na samý kraj propasti. Pak budeme humánně, mírumilovně strčeni do té hloubky.

Lucie Jirouschková Marie Macichová A co by vám jako odpověď přišlo korektní? "Ježíš ajo! Ireno díky! My si nevšimli, hned to mažeme! Fuj!" :D Odpověděli slušně, profesionálně a věcně. ..

Marie Macichová Heleďte se, milá Lucko, To vy se dočkáte a budete plakat krvavé slzy. Pak mi za pravdu dáte. No, už tu nebudu, mám věk a jsem nemocná. Vlastně děkuji osudu, že těch konců se nedožiju. Ale je mi líto, že ti mladí mají klapky na očích. A že jsou flegmatici, kterým nevadí, že nebude žádná vlast, žádný národ. Že z lidstva se stane jednolitá masa otroků pro vládnoucí garnitury světa.

V následujícím komentáři jsem se poučila, protože si nepamatuji, že jsem se toto na gymplu učila. Velmi poučné - a ne rasistické. No, vlastně: co je o rasách, je rasistické. Nevidím na tom nic zlého. Ani rasy psů se přeci nekříží. A vyšlechtěné rasy jsou náchylné, rychle umírají. To není přírodní. Na co člověk sáhne, to zmrší, zneužije. 

Stanislava Vítková Mě se zase leták z Lidlu nezdá vůbec být korektní. Naše děti kromě blonďtých, jsou i hnědovlasé, ale černovlasí jsou jen "ti přišedší" nebo nanejvýš děcka, co "si v Africe uklohnily" naše sluníčkářské cestovatelky.A přirozeně silně kudrnaté černé vlasy mají jen Afričané. Vlasy černošské jsou na průřezu zplacatělé, zatímco evropské jsou kulaté /čínské mají na průřezu čtverec- proto se velice těžce dají dělat kudrny, a africké zase jsou přirozeně kvůli průřezu kudrnaté. To prosím, NENÍ rasismus, tímto věda vysvětluje kštici žen různých ras.Nás to učili v biologii na základní škole, kdyby sluníčkáře místo, transsexuality, menstruace u mužů, koprofilie a nekrofilie naučili toto, je to praktičtější.

Právě mě zablokovali. Klientka valí oči.

- Jak tě zablokují? Jako co si to dovolují? To snad ne! Co Listina... Co svoboda slova? To Tě takhle pošlou do kouta?

Tentokrát se řehoním zas já. A tentokrát vůbec nepociťuji tu strašnou hrůzu ze října. Tehdy jsem měla blok na jeden den. Dnes na tři. Je mi to fuk. Naprosto. Jsem přesvědčena o tuposti a hlouposti těch, kteří nepociťují podsouvání rasové manipulace. Stará paní píše mladé paní, že bude ronit slzy... No, je tu rasismus až na půdu. Ale lidi ho chápou zcela naruby. Děs. Hlavně naši mladí rádoby VŠ - Bc. nebo Mgr. s multikulti předměty. Stačí se mrknout na studijní obory na Olomoucké univerzitě. Zdvihá se puls. A víko. Degradace vzdělání. Vymývání mozků pseudostudijními obory. Chybí vlastenecká výchova. Proč taky, když jsou to všechno světoobčani, že jo? Česky to píše jak hotentot, samá hrubka, ale má to svůj názor a umí to pár slov anglicky. Primitivní jazyk, primitivní myšlení. Jazyk český - náročný a obráží se to i v náročném uvažování. Na nějaké vlasti jim nesejde. Jazyk - důležitý znak národa. Překrásný, unikátní český jazyk!  Drzí jsou. Neomalení. Jedna micka mi napsala:

Verča Veronika Vy máte asi hodně nudný život, co?

A pod ní drzounek tykal - Ty jsi střevo. Včera jsem sdílela článek o dětech. Nemusejí nic, nevštěpuje se jim úcta k učiteli, trenérovi, k rodičům, k autoritě. Všechno smějí, nic nemusejí. Rodiče jsou jejich otroci. Takovým dětem se dřív nadávalo... Byly to děti ulice. Vyrostla z nich verbež zralá pro kriminál. Dnes je ta otetovaná čeládka vynášena... A dovolí si staré ženské tykat a nadávat. Hanebnost. Morálka spadla pod stůl.

Nic, pracuji dál. Jedu za maminkou. Stavuji se v domečku. Dnes už obkládali. Jednak jsem dům přejela, dvojak jsem si zapomněla klíče. Udělala jsem smyčku a směle pokračovala dál vesnicemi na Černožice.

Vyděsila mě cedule na hlavních dveřích.

Ty vorle - je tam dnešní datum. Je tam o SVRABU. Srdce se mi rozbušilo. Ručníky, osušku, které vezu, jsem pečlivě napařila a vyžehlila z obou stran. Zas mě svědí celá záda. Co to je za pokrytectví! Lidi lžou, kradou, vyhrožují a podvádějí. A nadužívají slovo KOREKTNĚ.

Maminka. Asi mě slyšela pozdravit. Volá, ještě mě nevidí. Je nadšená, radostná. Já taky. Vezu si ji k oknu.

- Mami, podíváme se na Tvé dětství, ano? Na Chloumek a Prašivku.

- To nebude odsud vidět. Jé, Prašivka a Chloumek.

- Mami, támhle ta hradba, to bude dálnice. Přes nejúrodnější polabská pole. U Phy sklady, tady...

Ukazuji mamince fotečky, povídáme si. Vyprávím, jak mě dnes zablokovali kvůli pravdě. Jsme Češi, naším znakem je jazyk. Náš stát míval hranice.

- Víš co, ty nemůžeš být smutná kvůli zlobě druhých.

- Mamko, jak jsi to v životě řešila ty?

- Já jsem se vždycky snažila nabrat sílu na zahradě, s vámi. Nikoho jen vás jsem neměla, když táta umřel. Zůstala jsem s vámi sama. Tobě tři...

- Mělas babičku.

- Ta měla hospodu, na starosti dědka. Zlobil. Byla jsem s vámi sama. 

Myslím, že babička s dědou žili v harmonii, ale myslím, že děda měl zálety a babička tajné schůzky v chlévě s hajným Trnkou. Ale až do stáří žili v lásce, spokojenosti. Děda hlavně ve stáří babičku miloval. Když umřela, četla jsem jeho dopisy mamce. Skučel steskem.

- Mami, když z těla něco teče - krvetok, hnis, nudle, výtok, ekzém mokvá - tělo pláče. A tobě plakaly po taťkově smrti ruce. Pamatuji se, jak jsi chodila do vojenské nemocnice. Byly mi tři a mám v hlavě obrázek, jak stojíme na rohu u spořitelny... Mělas ruku obvázanou... Tělo ti plakalo. Ve vojenské byla na vrátnici paní Boulová. Pan Boula měl krásného vlčáka. Neměli děti. Pamatuješ? Měli mě moc rádi. Pan Boula mi dal takové omalovánky a mini knížečky o českých hradech... 

Maminka tentokrát vůbec nezapomíná tok řeči. Celou dobu si pamatuje téma: Povzbuzovat mě. A stále zpívá. 

- Nemůžeš myslet na zlé. Uvědom si, že tě mnoho lidí miluje. Na to mysli. Mají tě rádi.

Okolo jde pečovatelka. Pohladí mě po ramenou:

- A těch je víc!

Vytryskly mi slzy. Tak to asi nebudu takovým vyvrhelem, který je nežádoucí. Vlastenec nepatří do koše. 

- Pojedeme domů?

- Mami, ještě skočím pro chodítko, zkusíme chodit, ano?

Celou dobu si zpívala, vlastně jsme zpívaly obě. Stále mě povzbuzovala. Držela tentokrát za ruku ona mě. Utěšovala. Posilovala. Domlouvala.

- Mami, jakou písničku měla ráda babička?

Myslela jsem, že zazpívá mnou neoblíbenou Ó, hřebíčku, zahradnický. Spustila:

- Ó, dono Kláro!

Jdeme po chodbě tam, zpátky. Už nechce. Nemůže. 

- Mami, děkuji ti. Jedu domů tak klidná, uspokojená. Zítra...

Zatopit. Dožehlit. Proč jsem si pustila Novu. Zprávy nesleduji. Nechci slyšet a vidět lži, hlupáky, drsné obrazy. Jasně - nemyslím. První zpráva:

Masírování kuřáků - omezování jejich svobody. Lucko, určitě zas budeš oponovat. Je mi to naprosto a korektně!! fuk. Hospoda odjakživa, středověká, novověká - zakouřená. Z hospody vždy přišel člověk načpělý kouřem. Hlavně, že si pochvalují na ministerstvu, jak se do půl roku zlepšilo astma i u těch, co ho nikdy neměli. Bóže, bóžínku.

Další událost: Buková hora - strom na lano vleku. Tři hodiny sundával vrtulník promrzlé lidi. Reportáž korunována mluvčí v zeleném: Bude zahájeno trestní řízení. A za co? Že spadl strom? A koho asi tak potrestají? Asi přírodu. Vymydlí stromy, aby nepadaly. Podříznout. Prodat.

Richterky - zavřeny. Vyprodáno. Stát určil. Tím pádem jde bouda do kytek. Kdopak si na ni nabrousil zuby? Až ji koupí, začne prosperovat. Do soukromých kapes. Lucko - korektně: Smrdí to zlodějinou.

Jedna zvěst za druhou. Světe, dodržuj přirozená, obyčejná, lidská pravidla. Nemíchej lidi po planetě. Nemať dětem a mladým hlavu. Korektnost. K tomu slovo mám velký odpor. Vůbec ho nepoužívám. Proto ho dnes mám v každé větě. Ztratilo svůj původní význam. Kroutí dějiny, kroutí významy slov, kroutí zákony. Síla, zvůle moci. Úpadek morálky. Nějaké mládě mi tyká: V hrubkách se nejde probrodit. Nadává mi, že je hnědovlasá a já jsem střevo. Chjo, búúúú!  Pravopis, styl za pět. 

Trapná reklama na přežíračku v Kauflandu. Propagace velkých břich. Hnus. Tohle napsat na FB, tak mě zablokují J Nebo mi někdo napíše: Ble, ble, ty nejsi korektní. Oni nepropagují velká břicha, ale zabíjačku z Kauflandu. Svatá ty prostoto! Mistře Jene, ty to slyšíš...

Vypínám. Žehlím. Poslouchám Příznaky transformace - Míru Zelenku. Harmonie, slušná komunikace. Úroveň. Znovu slyším o Göbeklitepe. Ohromné kvádry opracované v době kamenné. I dnes by jejich přemisťování nahnalo v našich podmínkách .-) Ale dějepis jede stále postaru. Pardon - dějeBIS pojede dle nových směrnic :-)

https://enigmaplus.cz/zahadny-chram-v-gobekli-tepe-je-skutecne-starsi-nez-prvni-lidske-civilizace/

Musím opovážlivě prohlásit:

NECHCI NIC MÍT S NEVZDĚLANÝMI HLOUPÝMI SUVERÉNNÍMI MRZÁČKY DOBY. Mám ráda všechny lidi - mladé, staré, muže, ženy suchopáry, vtipálky, veselé, smutné, tmavovlasé, světlovlasé, blonďaté, rezaté - jen idioty NE.

Dobrou noc!