Zas ten kohout

Pondělí. To přežiju. Na desátou klientka. Stravuje se se mnou dlouho. Poctivá. Dnes hlásí, jak si užívali víkend. Tam, kam jsme měly v sobotu jet raději než do Kohoutova. Tavení skla. Zas za rok. Jezdívají do pensionku, kde majitelka reaguje jen na hnutí brvou. Chcete palačinky, chcete tlačenku, chcete, chcete? :-) No jo, ale máme na měření skvělé výsledky;   o rok omládla, narostly svaly, ubylo tuku, o jednotku snížila viscerály. No co by chtěla! Stačí se radovat. Pohyb a strava. Strava a pohyb. Nic víc. Raduji se.

Dnes vyklidím své studio. Bude se malovat. Vymetám pavouky. Sundávám obrazy. Odsunuji polici od stěny. Naposledy jsem se tu podepsala. Nepovedla se mi meruňková. Kocouři. Žlutá proti oknu taky nic moc.

Volá Linda. Balí se na výlet do Varšavy. Její Kitty si pamatuje časté cestování v mládí Pha a její rodiště. Copak, když tu bydlela její máma Micicinda, to bylo dobré. Jenže pak se vyměnilo kočičí osazenstvo. Za Zrzečkou začal chodit Mourek. Kitty se tu už necítila dobře. Měla vyhrazenu mou pracovnu. Mourek občas zvědavě nakoukl, kdo to tu bydlí. To bylo prskotu. Kitty dnes podlehla náhle sublimaci. Linda ve svém dvojdomě v sobotu při bouřce Kitty nemohla nalézt. Nejednou se za ní objevila. U nás se jednou taky ztratila ze světa. Pak jsme její skrýš našli.

Mami, ona viděla, že se balím, měla strach, abych ji nevzala s sebou. Prošla jsem všechno. Nenašla. Tak jsem na ní aspoň houkla, že se loučím!

Zvířata si pamatují. I stromy. Stromy si paměť nesou v letokruzích. Mají tam zapsané bouře, mrazy, horka. Všechno to, na co lidi už zapomněli. Traduje se, že nejdelší paměť mají sloni. Ale ne. Delfín skákavý si prý pamatuje charakteristický hvizd víc jak dvacet let. Dvě delfíní samice Allie a Bailey v mladém věku spolu pobývaly na Floridě v jednom z delfinárií. Bailey však poté zamířila na Bermudy. Když uslyšela hlas Allie, zareagovala okamžitě velmi silně, přestože jsou odděleny již více než 20 let.

Sloní paměť je slovní spojení pro výbornou a dlouhou paměť. Označuje lidi, kteří si pamatují detaily, tváře nebo události po mnoho let. Sloni mají velký mozek a silnou sociální paměť. Pamatují si členy své rodiny i po desítkách let. V přírodě vědí, kde najít vodu a jídlo v těžkých časech sucha. Kde jsem četla, že si květiny pamatují člověka, který jim řezal listy nebo jinak ubližoval. Prý se celé rozechvějí, když ničitel přijde do místnosti.

Telefonuji na úřad do Kohoutova. Očekávám, že mě starosta odpálkuje. A ne. Rozhovor velice milý, vstřícný, klidný. Víc lidí si stěžovalo na špatnou organizaci parkování. Vybírali peníze bez potvrzení. Nechali lidi několikrát startovat. Zle na ně křičeli. Dělá to pro ně agentura. Otevírám počteníčko. Kousek čtu. Ano, mám mu poslat, ať má víc v rukou pro jednání s agenturou. Chválím kluka, který měl na starosti horní i dolní parkoviště. Ten jediný se uměl chovat. Ale svou práci nemohl s nevycválanými dětmi zvládnout. Studentky nepozdravily, nedostatek inteligence projevily oslovením řidiče ze strany od spolujezdce. Jó, to by musely obíhat auto. Potvrzení parkovného prý dávali na vyžádání. Ano, ale chtěli ho poslat na telefon nebo na mail. Za prvé to šíleně zdražovalo, za druhé nemíním kdekomu dávat svůj telefon nebo mail. Hlavní scéna umístěna na perném slunci. Tam, kde bývala léta, tam se prý ucpávala cesta. Mám spálená záda. Starosta si píše poznámky. Hovoříme přátelsky. Něco mi svěřuje. Vysvětluje to, proč chybělo hodně hrnčířů. Jasně, všechno jde napravit. Jen ne v úplňkový den – varuji. Je třeba nebýt rozhádán. I já mám v hlavě jeden restík…

Ještě před rozloučením se zeptám, na jakou profesi byste mě tak odhadl.

- No, pracujete s lidmi.

- Správně.

- Něco jako třeba učitelka…

- Bingo! Jste skvělý! Máte intuici.

Na FB se někdo oučí. Loučíme se:

-  Snad za rok zas přijedeme.

Vyklízím šanony, knihy… Dlouho počítám s malováním, prach neutřen. Venku jeden z divných horkých dnů.

Jdu si ohřát rajčatovou rýži. Na talířku se u ní barevně ztratila dušená mrkev. Neobvyklá kombinace. Nevadí mi. K tomu okurkovo- rajčatový salát. Miska kompotu z blům. Osvěžující. Nalévám si sklenici vína.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-08-10-kvalitka

Jdu vymáchat pračku prádla v octové vodičce. Věším na šňůru, kterou mám rok jinde než tu původní. Když nám sousedova stodola zastínila pozemek, stín se rozložil všude. I na prádelní šňůry. V letošních vedrech prádlo schne samo. Dnes výjimečně jdu k nové šňůře. Kvalitka doby. Beru za kolíčky. Praskají v ruce. Neuvěřitelné. Mám koš dřevěných kolíčků po mamince. Nezničitelné. Jen nejsou tak hezké, jako plastové zmetky.

Vracím se do pracovny. S Petrouškem sundáváme se zdi polici. Zítra záclony, hodiny… Srolovala jsem koberce. Petrouškovi zvoní telefon.

- Dobrý den! Petroušek je v zahradě. Už se k vám chystá. Ale nejdřív mu ušlehám šlehačku na borůvky s medem.

Povídám si s cizím člověkem. Radostný hovor. Ano, Petroušek je veselý. Je těžko mu skočit do řeči. Ale nosí mě na rukou. Houpe mě. Ošetřuje, opečovává. A stále se s ním řehtám.

Péťa je tu. Slyší konec hovoru.

- Petroušku, máš prý jet. Ale nejdřív si dáš svačinku.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-08-10-svacinka

Šlehám šlehačku. Do borůvek nalévám med. Jdeme si sednout ven. Chvilku si povídáme.

K bazénu. Vodička vcelku teplá. Na lehátku usínám. Chvíli se zas ráchám. Je třeba jít zalévat. Vracím se do domu. Péťa je zpět.

- Prý nevím, co mám doma za poklad.

- Povídal ten pán?

- No. Ale já to vím.

Řehotám se. Pán je velkým úspěšným podnikatelem.

- Jo, volal LP. Prý to zítra nestihne. Dělá střechu.

- Jasně. Neboj. Zavolám panu Podolskému.

A volám. Na papírku mám, co potřebuji. Přiveze lavici. Přijede doplnit sokly. Doma jsme říkali cokl. Doma jsme taky říkali hrozinky. Ve škole byly ale rozinky. Je hrozno. Rozinka je etymologicky asi od rožeň vína. Taky jsme měli buřty. Ale ve škole se jedly vuřty. U nás je ten fix. Všichni mají tu fixu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-08-10-vecer-v-zahrade

Dnes zalévám skoro tři hodiny. Kokrhá mi k tomu kohout původních sousedů. Miluji jeho zpěv. Sice je mírně retardován, kokrhá zničenihonic ve tři, v šest, ale kokrhá fakt nádherně. Na plný zobák. Asociuje mi to pobyt v nouzovské hospodě u babičky.

Nahlížím na BA official. Někdo tam dal momentky. Taky čůrací korýtko u zdi:

Honza Staněk ·

- Můžete dát do prdele ty chcaci roury 10 metrů od stage?? To se fakt nedá. joe mel pravdu z gojiry minulej rok když říkal ze zapomněl jak to tady smrdí

Tomáš Krumpholc

To je kultovní záležitost takhle vůně chcanek. Ten žlab aspiruje na účast v programu kulturního dědictví národa!

Dominik Matus

Já si pamatuji, když tam nebyly vůbec a to nechceš.

Řehtám se.

Sedám si na lavičku. Prohlížím si svůj Brutal náramek. Dnes ho někdo vyfotil na FB. Ano, je tam Ples. Původně se psalo Pless

Na kraji Brutalu:

Jarda Kratina ·

Jen takovej blbej dotaz, nevíte jakou souvislost má slovo "Ples" na náramku? Má to nějakou vazbu na Starý a Nový Ples (vesnice v sousedství Josefova)?

Petr Brázda

Je to původní název Před Josefov jméno Pless

Vladan Müller

Však co jinýho to tady je? Ples, bál, pořádnej čardáš

Jaroslav Grycz

Chybí jim tam háček...má to být pleš... jelikož většina metalistů je dlouhovlasá, tak plešatí dostávají tyto náramky, aby si na ně dali pozor zda to nejsou záškodníci

Karel Havel

Pless se dřív jmenoval Josefov,po dobudování byl přejmenován

Ivana Bin

Karel Havel Tam je ale jen Ples s jedním s

Pless - Josefov

psalo se: Pleß, Pless i Ples

Jarda Kratina

Karel Havel díky, zase jsem o něco chytřejší a můžu machrovat

Irena Hrobská

Na místě Josefova stála vesnice Ples. Nad soutokem Labe s Metují (prý je posunutý) stál kostelík sv. Jiljí. Obyvatele vystěhovali do dvou nových vesnic - Rasošky (podle lesa Rasošky - nebo Rasošek? - teď nevím) a Nový Ples. Obě vesnice se vyznačují rovnými ulicemi. Na katastru Terezína stála vesnice Trávčice. Nová pevnost dostala jméno po Marii Terezii. Naše pevnost po jejím synovi.

Jarda Kratina

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-08-10-ba-ples-pless

Pless - Josefov 

Podarilo se mi ho sundat bez uhony, tak pokud pomuze, tady je i cely

Liju ke každému stromu do jamky ke kořenům. Dávám napít trávníku. Sbírám blůmy. Kropím, kropím, kropím.

Petroušek mi nabídnul pomoc. Jenže s ním by to bylo frk frk semhle konev, támhle konev. Dnes dopřávám zahradě vodu.

Obyčejný den je u konce. Pless - Josefov mi odpověděl na dotaz. Les se původně jmenoval plesský les, pak Rasoška.

Dobrou noc!