Zas ve formě :-)

Jedna ráno. Slyším Petrouška:

- Jdeš domů? Tak běž do tepla.

Zapraská proutí v koši. To se kočičí kolos nasoukal do své postýlky. Má výsadu. Zrzka postýlku nikdy neměla. Opustila svůj porodní koš. Uvolnila jsem ho na půl roku teď pro Kitty. Už jsem ho vyklepala a uklidila. 

- Mourku, dobrou!

Tak už jsem zas v rovině. Utírala jsem prach a našla posilující homeopatické náplasti. Zapomněla jsem na ně. Tak šup. Jednu jsem si nalepila. Vybrala jsem si podle obrázků bod, který bude dnes doléčovat mou duši.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10_Mourin/

Ráno Moureček čeká. Hošíček kočičí tlustý. Bez Zrzenky. Vždycky se pusinkovali. On ji omýval. Takhle dostává jen sám do jejích misek. Bude hubnout. Pro zdraví, chlapec kočičák.

Jak dnes budu blbnout? Obličej potřebuje vnější výživu. Jdu do toho.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10_Vnejsi_vyziva/

Peeling. Holka, stárneš, tak něco dělej. Maska z bentonitového jílu. Táhne nečistoty až ze třetí vrstvy pokožky. Balast prostředí. Smog. Vše, co do ní nepatří.

FB – mor. Zloděj času. Zaměstnávač mysli. 

3. fotka: https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10_Elita/

Někdo shrnul filmek o vyvražďováníí obyvatel mrn píchancem. Dr. Zelenko, dr. Lebenhart, Jana England Hrušková… Jdou mi vzpomínky. Píšu rámeček:

Pro ty, kteří vykřikují - nic mi není, jsem v pořádku... Pro ty, kteří na mě křičeli, že jsem nezodpovědná! Pro ty, kteří - a i vlastní krev!!! - mě strašili(y) větou: Umřeš! Umřeš! - Ó, jak sugestivní. Pro ty, které mě okřikly - moje milované spolužačky z gymnázia - Prosím tě, bez očkování bychom covid nezvládli! Pro všechny slepé zaslepené, neinformované a nechci napsat hloupé, tak to eufemizuji na NEPROBUZENÉ - Pro VÁS VŠECHNY JE TOTO INFORMATIVNÍ VIDEO. Copak vy jste to nevnímali? Necítili? Kde byla vaše intuice? Kam šel váš šestý smysl? Nechali jste se uspat, oklamat, o mnoho z vás jsem přišla. Mezi nimi mladí. Ó, jak smutné. Věřím, že ani nyní nepřiznáte svůj omyl. Hodně štěstí!

https://www.facebook.com/photo?fbid=1936341573385011&set=a.238494649836387

Dopoledne hezky uteklo v telefonech. Páteček. Ten já ráda. Občas mžiknu ke dveřím, jestli za nimi nesedí zrzavá kulička. Nesedí. Opravdu nesedí a už nikdy sedět nebude. Seženu jinou kočenu.

- Mami, obrať se na tetu. Ta jich má plný dvorek.

Možná si dám na FB obrázek Micky s požadavkem, že chceme černobílou. Co mi to dalo, než jsem se naučila v šeru vnímat na rezatém koberci nebo dlažbě zrzatou srst našeho nového obyvatele. A je pryč. Dočista pryč.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10_Jaro%2C_jaro%2C_pockej_jeste_chvili/

Poledne. Péťa volá.

- Co je nového?

- Linda už má kuchyň. Moc hezkou. Ještě zítra budou montovat.

Teď už by se tu mohl stavit truhlář na malé úpravy pro mě. To Péťa neví. Měl by řeči, že zbytečné. Už to mám v hlavě promyšlené.

- Peťuš, teprve pojedu mezi lidi.

- Jé. Tos´  měla říct.

Jde vyjet autem. Chystám mu pití a výživu na ping pong. Volá klientka. Přinese dluh a chce Collagen. No jo, ale já si na ni vzpomněla až teď. Zapomněla jsem se vrátit včas z nákupu. Vzala jsem to přes maminčinu lékárnu. Měli ji tam rádi. Chodila jsem tam mamince pro leky na lekání. Jsou tam velice milé magistry. Volám majitelce, stavím se. OK.

Parkuji značka zákaz stání. No, zkusím.

- Je tu paní majitelka?

- Míchá masti.

Je tu. Dává mi přivonět k dlani.

- Míchám z peru balsamu.

Znovu očichávám její ruku.

- Já cítím višněvského.

- To máte postřeh. Ale opravdu.

- Fakt? Co to je peru balsam?

- Ten se přidává do višňáku. Balsamum peruvianum.

- Aha. Ten mám odlitý od vás v lednici. Už asi deset let. Pro strýčka příhodu.

- Jsou dva. Jeden táhne při zánětu. Jeden je hojivý.

- A oba mi zapáchají po uzené rybě.

Souhlasí.

- Víte, co mi říkal Péťa? Že už tu nebudete, že budete v HK u maminky. - Peťuš, její maminka odešla asi o rok dřív než ta moje, víš?

Pokyvuje s úsměvem.

- Povídal – a jo, máš pravdu.

- Jaroušek Dušek nebo Halina Pawlowská nebo kdo vyprávěl, že syn hovořil s otcem. Aby řeč nestála, zeptal se ze slušnosti na dědečka. Odpověď na otázku jak se mu daří:

- Stále mrtvý. Stále mrtvý.

Smějeme se trapnému fórku.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10Stare_listiny_ve_vitrine_na_namesti/

Jedu. Koukám do vývěsky. Fotím staré dokumenty. Úhledně napsané nádherným uctivým jazykem.  Na náměstí k Číňanům. Jeden – ježišku, ten má tvrdý pohled. Vypadla jsem z jeho kutlochu. Brr. Jdu k mladým, kteří mě před dvěma lety povídali, že jdou na kočko. Divili se, že já odmítám. Dnes mi paní vysvětluje, že potřebovali do Vietnamu za nemocným tatínkem... Mají dvě dávky. Nově otevřeli v jednom bytě v patře. Jdu se tam podívat. Obchod z původního bytu. Stojany s oblečením. Kalhotky na ramínkách. Koupíš dvoje a třetí máš zdarma. Ok. Holka za mnou vystoupala.

- Jak víte, že jsem tu?

- Kamery.

Chodí za mnou. Tak to ne.

Jdeme dolů. 

- Chtěla bych župan.

- Zelený.

- Ne. Růžový.

Mám představu podobného tomu po mamince. Prodavačka nese jedovatou růžovou. Ne. Ani ta druhá. Ne. Je to z leskyma. Platím dvoje kalhotky za tři kusy. Tihle mi před dvěma lety dovolili si u nich koupit vše, co bylo zakázáno. NEZAPOMÍNÁM!!! 

- Přijdu jindy. 

Beru to přes banku. Jedu na druhý konec města. Tam je největší skrumáž lidí. Totiž k náměstíčku s prodejnami. Středověké tržiště. Lákadlo pro lidi.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10_Zapad_slunce_na_parkovisti/

Sedím v autě. Pozoruji západ slunce. A lidi. Chodí mezi parkovišti u Lidlu a Kauflandu. Chci si vyfotit sluníčko nad střechou těsně před západem. Zrovna mi tam vešel pár. Hned za nimi jsem cvakla znovu. A to se mi moc povedlo. Večer fotečky ukazuji, když se vrátil ze zápasu, Petrouškovi.

- Peťuš vidíš? Tady u toho páru není vidět, kam jdou, jestli do slunce nebo ze sluce. Je to totéž, jako když na konci filmu jedou mušketýři do slunce. A ty nepoznáš, jestli jejich koně cválají proti tobě nebo za sluníčkem. Tady ti lidé zrovna šli ode mě do Kauflandu z parkoviště Lidlu. Ale na fotce nepoznáš směr jejich chůze. 

- No jo, máš pravdu. 

- Peťuš, divej, co mi tu napsala Lucka:

Lucie Wise

Mam ty fotky od tebe rada. Umis zachytit kouzlo pritomneho okamziku. A clovek se pri tvych prispevcich ulovni a uklidni. Vsedni byti nevsedni bytosti. Fakt mam radost, kdyz se mi objevi neco od tebe...neco tak přirozeně lidskeho.

Irena Hrobská

Lucie Wise Jé, děkuji. A tady jsem držela deštník na rameni a snažila se zachytit atmosféru. Lidi na parkovišti mě obcházeli a dívali se, co dělám.

- Vidíš, ještě odpověděla. Mám radost. Odpoledne totiž koukala na fotku zahrady ze včera z hradeb. Ptala se, jestli jsem to fotila z dronu. :-) :-) :-) Divej, to je ta fotka. Vidíš? Ze včera, jak jsme hledali Zrzečku.

Lucie Wise

Irena Hrobská jo, z tvych prispevku si clovek rekne, ze je krasne zit a vraci se mu pekne okamziky z drivejska. Kdy jsem splynula se vsim tady a ted a vnimala jsem bozstvi ve vsem. Obycejne veci v cele sve krase a eleganci.

- Peťuš, v Lidlu jsem potkala Katku z Herbalife. Bydlí ve Vysokém Mýtě. To bylo setkání. Jejich dům nechala manželovi. Bydlí v bytě. Občas se vidíme na akcích Herbalife a dnes v našem městě. A pak mě oslovila skoro osmdesátiletá žena. Taková krásně upovídaná. Bydlí čtyři roky v důchoďáku.

- Tak to ji musím znát.

Vyprávím, jak se mě ptala, jestli bych jí poradila, zda si může dovolit koupit krátké vínové kalhoty nad kolena.

- Jasně, můžete. Nikomu si ani dovolovat nemusíte. Podívejte, mám je na sobě.

- No to je náhoda! Tak myslíte? Dám na názor druhých.

Daly jsme se do hovoru. Byla čtyřikrát na spartakiádě. Hodně sportovala. Ukázala tří místa na těle, kde ji operovali.

- A všechno jste zvládla. Jste skvělá!! To je vynikající!

Babka má radost. I já se v duchu raduji, že ji mohu pochválit, posílit. Vypráví mi, jak v pětačtyřiceti na Černé hoře si zlomila dole v kotníku nohu. Na dvakrát. A na jedné noze na kandaharu a lyžích s hranami!!! sjela až k Hofmankám.

- Jo, tam je sjezdovka. A je tam dnes velká lanovka. Všimla jsem si, když jsme sjížděli minulý týden s manželem pod kabinkami.

- Ta je prudká.

- No, a zrovna bylo sice už rozoráno, ale sjela jsem. A tam nedaleko lanovky na Hofmanky jsem zastavila, abych se rozhlédla. Bylo to skvělé. Jen rozorané. Ale to jste teda dobrá! Na jedné noze!!

- No, dr. Švandová povídala, kdybych upadla, že by mi museli operovat na stehně. Takhle jsem to sjela po jedné lyži.

To je ale velký výkon!! To musela být sportovkyně. Odtrhuji se od ní. Bezva babka. Srdečná. Milá. Vděčná. Mám hezky ustláno v srdci.

U pokladny dávám na pás čtyři předěly. Chci oddělit nákup, oblečení, keře rybízu a ještě chaloupku do zahrady na sluneční pohon. Abych měla účtenku zvlášť. První na páse jede nákup. Mám kytici růží a tulipánů. Opatrně, abych je nezničila pytlíky Pernerky. Už si musím pořídit ten mlýnek. Ještě důvěřuji, že je mouka cvrčků prostá.

- Máte aplikaci!?

Otevírám telefon. Píšou, že pro mě připravili něco… Nechci. Chci kartu. Nejde mi to. Chceš se odhlásit? Nechci.

- Prosím Vás, nechci se odhlásit. To bych byla v háprdepu. Chci kartu.

Prodavačka mi pomáhá. Karta je tam. OK.

- Můžete mi zaplatit?

- Nemůžu. Dám si to nejprve do košíku.

- Ale já mám jinou práci.

- Já taky. Srovnám si to do košíku.

Mlaská. Já vyrovnávám svůj náklad. Holka drzá. Ona neví, že je placená z mých peněz?! Mlč. Nekaz si dobrý dojem ze setkání… Opakuje netrpělivě:

- A mohla byste mi zaplatit? Mohu vám to dát tady vedle.

- Ale já nechci vedle. Já si to budu brát tady. Tady mám košík.

Mám sklizeno. Vytahuji bankovky. Nabízím drobné. Odmítá. Trhni si, kozo!

Markuje další. Štěkne:

- Aplikaci!

Karta odpípnuta. Tentokrát se jí neptám, dávám drobné. Na zdar! Další nákup. Aplikace. A poslední než se vzpamatuji, hup, namarkováno. Chci dát aplikaci.

- To už nejde.

Ptám se a asi kulím oči. 

- Nejde?!

- Leda bych vám to odmarkovala.

Souhlasím.

Vy mi nevrátíte a já vám nedám, ano?

I ona souhlasí. Podepisuji papírek. Beru novou účtenku. Hergot, když mám aplikaci, mám zboží v ní. Pokud ztratím účtenku, oni si zboží najdou. No, a holka děsně spěchala, odmítla dva zákazníky, jenže se k ní na pás nahrnuli další. Mohu to nazvat zvráceností světa? Není to moc silné? Štěkala na mě, že musím. V klidu jsem odpověděla, že já NEMUSÍM. Nemusím nic. Agresivní jednání, protože ji někdo už zase přes ty jejich sluchátka, co jim denně tlučou do hlav a likvidují mozky, šišinku mozkovou, hnal na jinou práci. Bože – zvrácenost světa i tady.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10_Elita/

Na první a druhé fotce další zvrácenost. První - dobytek ze Řeporyjí s žumpou místo huby.

Licek Jan

A jsme zase u toho,

dnes jsem opět v jedné diskuzi psal jak je to s pohlaváry fašistického Německa. Mnoho těch hajzlů zachránilo právě USA, však víte jak prchali před pomstou Rudé armády do náruče amíků, protože v Sovětském svazu napáchali mnoho zvěrstev. Mnoho z těch sadistů a sadistek z koncentráků uniklo zaslouženému trestu, ve své podstatě se jednalo o tisíce tvorů, kteří sadistickým způsobem zprovodili ze světa miliony lidí.

Trestu se ale nedočkali, v pohodě si dožili svůj život pod ochranou USA, ale i v Německu a na mnoha místech světa jako vzorní občané, mnozí byli dosazeni po válce na důležitá místa v Německu řízení státu a různých jiných úřadech.

Norimberský proces byl ve skutečnosti divadlo pro lidi. Je sice pravda, že s mnohými se lidé vypořádali sami po celé Evropě, i češi si schladili žáhu. Jedno ale málokdo ví, že sice němci měli uhradit reparace, ale zaplatili jen maximálně 20% z celkové částky. Málo kdo ví, že pokud se soudil někdo samostatně, většinou nebyl odsouzen díky šikovně sepsaným zákonům, které umožnili se z odškodného vykroutit. Mnohokrát jsem napsal že 2. světová válka skončila pouze ve fyzické stránce, ale pokračovala dál celé poválečné období, až do roku 2023 po ekonomické stránce za vydatné pomoci USA

EU stvořili lidé, co měli obrovský podíl na válečných taženích, Na válečných zločinech. Na stavbě koncentráků a dění v nich.

Jejich potomci pokračují v započaté práci, třeba například von lejno. EU vedou lidé kteří nejsou voleni a sami sebe ustanovili do vedení EU ve skutečnosti doživotně.

Jde o to, že tím současným přicmrdováním, jsme se stali obětmi kolaborantů v České republice a polovina národa to nechce vidět, vidí EU jako mírumilovný spolek, ale nevidí, že nás EU táhne do naprostého průseru. Už dnes jsme pouze totálně vyrabovaný stát a to díky soustavnému vlezdoprdelství.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10_Elita/
A na druhé fašisté, kteří se najmenovali!! – nebyli zvoleni – na důležitá evropská místa. Nám vládnou fašisti. Netušila jsem, že generální tajemník OSN Kurt Waldheim býval taky fašistou… Snad škrtil Židy?!

https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1451378-kurt-waldheim-rakousky-politik-s-tajemnou-minulosti

NO teda! Čtu:

Během jeho předvolební kampaně na druhé prezidentské období zveřejnil rakouský týdeník Profil kopii Waldheimovy vojenské legitimace z války, svědčící o jeho působení v řadách wehrmachtu na Balkáně. Vzápětí se rozpoutala vášnivá veřejná diskuse.

Podezření vzbudilo, že Waldheim své válečné angažmá doposud nezmiňoval. Objevily se i spekulace, že byl členem militantní organizace SA a podílel se na deportacích židovského obyvatelstva a fyzické likvidaci jugoslávských partyzánů.

Waldheim: Plnil jsem jen rozkazy

Obviněný na všechna nařčení reagoval tím, že se válečných zločinů aktivně neúčastnil a pouze plnil rozkazy. "Jako příslušník wehrmachtu jsem dělal jen to nejnutnější, abych nějak přežil tehdejší den, tehdejší systém a tehdejší válku. Byl jsem v opozici, ale samozřejmě jsem nebyl žádným bojovníkem odporu," uvedl později ve své autobiografii. Na jeho argumenty slyšeli příslušníci starší generace, méně takové ospravedlnění přijímali mladší Rakušané, kteří se začali hlasitě dotazovat, proč se jejich otcové či dědové zločinnému režimu nevzepřeli.

Předvolební kampaň se vyhrotila, na Rakousko se zaměřila pozornost světových médií a proti Waldheimovi začaly protestovat mezinárodní židovské organizace. Rakouští lidovci kontrovali prohlášením, že si ze zahraničí nenechají diktovat, koho zvolit hlavou státu. Ještě dále zašel generální tajemník ÖVP Michael Graff, který prohlásil, že pokud nikdo nedokáže, že Waldheim vlastnoručně uškrtil několik Židů, nevidí v jeho kandidatuře žádný problém. Podobně to zřejmě cítila většina rakouské veřejnosti, která Waldheima 8. června 1986 zvolila prezidentem.

Krásná zpráva z FB:

Monika Prokopova

Tak proto je mi ten svátek tak milý...

od Jana Kiara:

8. BŘEZEN - SVÁTEK SLOVANŮ

8. březen byl nějakou nerozumnou náhodou vyhlášen Dnem žen, ve skutečnosti je ale prastarou pravdou, že ještě předtím byl slovanským svátkem. Slovanské svátky byly ale změněny, zrušeny, vyhlazeny.

Staří Slované dávno slavili proletářský 8. březen jako Den ženské síly, lásky a jarního probuzení!

V tento den byla uctívána bohyně řádu ve vesmíru Lada a její nejmladší dcera Lelja. A přestože každá z těchto lidmi milovaných bohyň měla také svůj den (několikrát do roka byly chváleny), po mrazivé zimě připadl jejich první čas přesně na 8. března!

Symbolem tohoto svátku je úplné probuzení Země a vstup do JARA .

Jejka. Usnula jsem. Okamura mi tu do toho mluví. O společnosti PPL:

- PPL - zisk přes půl miliardy s tisícovkou lidí v roce 2021

- Česká pošta v roce 2021 ztráta 681 milionu s 27 tisíci lidí.

Zvláštní, že?! Píšu ještě poznámku pod jeho vystoupení:

- Oč tu jde? Vždyť krach ČP připraven. Má se tu otevřít UK.

No, a to je pro dnešek vše. Slyším, jak venku fučí. To zítra na lyže nejedu. Doufám, že ráno najdeme houpačku na svém místě, truhlíky a kočičí boudu taky...

Ještě jedno milé květinové video na dobrou noc:

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-10_Bylo_to_krasne_-/

Dobrou noc!