Zatmění ve slunečném dni

Pondělí. Nejneoblíbenější den. Začátek dlouhého týdne. Dnes navíc divné slunce. Američani šílí – pozorují zatmění. Ts! No a co! No a co? To jsou data, termíny, příležitosti k rejdům nečestných.

Jdu do zahrady. Kočky se mnou. Radují se z letního dne. I já.  Takhle vedro není někdy ani v létě. Hledám kopřivy. Co dřív k jarní očistě těla? Řepu? Mrkev? Pampelišky? Ostropestřec? Cestou s kopřivou v rukavicích zobu výhonky bršlice. Mixuji ze zvadlých pampelišek z jahodového záhonu ze včera kořeny. Hodně kořenů.  Tentokrát nemixuji celou rostlinu. Kořenů - habaděj. Kdybych dala celé rostliny, brr. To by byla kaše. Miluji experimentování. Nepřehánět.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-08-v-zahrade

Na desátou paní. Po jejím odchodu mám čas. Hodinu si hraju venku s čičinami. Kýčovitý výjev. Rozkvetlé třešně, tulipány zlatý déšť... Ptáci se předhánějí ve zvucích. Troubí, zvoní, čimčarají, cukrují, klokotají, ťukají, hrají na flétničky. U toho se hádají, překřikují, natřásají, čepýří, prudce nadskakují nad větví, hrdě koncertují na špičce smrku.  Kočky šílí. Nad hlavou jim proletí torpédo. Druhá stíhačka ještě níž. Být ostražitější, stačilo by máchnout packou. V téhle sladké atmosféře vidím kordon ozbrojenců, hořící vesnici, plačící děti, křičící vojáky, štěkající psy. To vypadá na Ležáky. Přitom dřív nám srovnali se zemí Lidice. Navíc ne v dubnu. Až někdy koncem května nebo června. Hraju si s oběma chlupáči. Sedíme na houpajdě. Znovu temnota. Dnes novoluní a zatmění slunce v Beranu. Tady u nás je slunce zatmíváno už mnoho let. Se zatměním cítím temno. Pozor! Zvědomit se, radovat se. Čtu na FB překlad zvědomění:

Ángel Ricco

19 hod ·

HODNOTNÉ INFORMACE!

Hlavní doporučení bez ohledu na to, co se hlásí o zatmění Slunce, nebojte se, aby vaše mysl byla bez negativních myšlenek.

Existují skupiny, které volají k meditaci, žádám vás, abyste to nedělali, protože při zatmění slunce, když se lidé shromáždí, aby nevinně meditovali, je energie využívána k temným účelům, protože bytosti s nízkými frekvencemi

Udržujte svou energii zvýšenou na nejvyšší frekvenci Lásky a Světla.

Zpívejte, tancujte, buďte v kontaktu se zemí, objímejte stromy, smějte se a buďte šťastní.

Takhle se jich nemůže nic dotknout ani ublížit, cítíte hodně lásky k sobě i k bližnímu.

Nebojujte, nekritizujte, a když je napadne negativní myšlenka, že tato myšlenka není moje nepatří mi, protože jsem Láska a nekonečné světlo Boží žijící láska.

Mé tělo je chrámem Božím a žádná energie méně, než se ke mně může dostat světlo nebo se mě dotknout.

Zakrývám se zářícím pláštěm světla a jsem neviditelný, neporazitelný, nezjistitelný, protože jsem tím, čím jsem.

Dnes se přikrývám štítem a držím meč světla svatého Michala archanděla a nic se mě nedotkne ani mi neublíží Amen, Amen amen.

Vibrujte, vibrujte velmi vysoko a dostávejte božské kódy a dary vyzařované božstvím.

Pociťte sílu a sílu Lásky a Světla a pronikněte do růžové sféry božské Lásky Božího Otce Matky a vibrujte v této frekvenci celý den a celý týden

Bůh jim žehnej a Bůh žehnej lidstvu.

Volá Lukáš. Maluje dům. Opravuje prasklinu ve zdi. Ptám se, jestli se domluvil s podlahářem na opravě lišty. Ne. Neměl čas.

Volám podlaháře. Nejprve mi vynadal, že čekal na spojení s nájemníkem. Hra. Hraju. Zapojuji se. Vůbec nemám obavu, že se nedomluvíme. Nemá čas dva měsíce. Tak kdy se staví? Teď nemůže. Jezdí do Hradce.

Tak dnes nebo zítra?

No to nevím. Vracím se večer v pět hodin. 

A myslíš tedy kdy? Noví se budou stěhovat od 1. května. 

Nemám diář. Až přijedu domů.

Za půl hodinky volá. Jede náhodou okolo našeho domečku. Usmívám se. Miluji náhody.  Za chvíli volá už z domečku. Přijede si pro peníze.

Den jak víno. Měla bych dokončit jahody. Je třeba v přední zahrádce vybrat suché listí z lísky, ostříhat suché větvičky, posbírat pod smrky šišky… Dnes vyváželi pytle s bio odpadem. Jeden jsem naplnila. Jahodové políčko zítra nebo večer. 

U domu přistává krásné auto. Podlahář. Dávám mu peníze. Přijel černým sportovním vozem.

- Co to máš za auto?

- To je mustang. A když si sedneš dopředu, vyjede robertek.

Tyhle jeho kecy ho drží, už co ho znám. Odjíždí. Hru na termíny jsem zvládla.

Přichází Petroušek. Valí oči.

- Páne jo, tady se pracuje. A prokouklo to.

- Je to vidět? Zdá se mi, že ne. 

- Já to vidím. 

Diví se, jak se mi povedlo naplnit vak.

- Myslíš, že bude letos ještě mrznout?

- Všechno je možné.

Napojuje hadice. Pomáhá mi prohnojit irisky. Rostou v kamínkách. Půda je ztvrdlá. Divím se, že každý rok kvetou. Hnojím i překrásný klematis na plotě. Tvoří přirozenou zástěnu mezi stodolou za plotem a naším pozemkem.

- Měli bychom jet. Na půl pátou někoho máš.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-08-mamincin-domecek-se-vyprazdnuje

Jedeme do domečku. Nájemníček balí poslední věci. Maluje. Předá dům v pořádku. Umyje okna…

Nahoře v ložnici už vidím, za co jsem zaplatila. Když před čtyřmi lety pokládal tenhle náš známý lino, neudělal pod oknem laťku v podlaze. Je tam džuzna. Zákonitě se lino propadlo.

- Lukáši, to jste měl říci před čtyřmi lety. Zreklamovala bych to. Takhle mě ta sranda stála hodně peněz.

Lukáš je hodný kluk. Čtyři roky jsme měli hezký vztah. Stěžuje si, jak před domem stála dva roky dodávka jeho bratra. Má dva bratry. Jediný on se stará o maminku po mrtvici. Najednou zdvihá kotvy a rodina se mstí. Budou muset přiložit pečující ruce. Strejda mu nechce půjčit vozík. Bratr zrovna potřebuje dodávku, kterou dva roky nepotřeboval a stála před naším domem. Takhle se svět chová.

- Lukáši, všechno jste zvládnul.

- Změním si číslo, zruším FB.

- Ale mně ho svěříte, že jo? Jak jste dával před týdnem na FB kolo na střeše a vozík s dřevem, sevřelo se mi hrdlo.

Kočičku má přestěhovanou v Jablonci už týden. Ve vozíku vidím její pelíšek. Na stěhování zbyl sám. To je dnešní společnost. Dřív si lidé v ulici nebo ve městě chodili zadarmo za pivo a svačinu pomáhat. Takhle si lidi stavěli domy. Bez hypoték.

Na půdě jsem našla nádherný porcelánový květovaný nočník. Beru si ho. Vkládám do něj sazenice jahod. Hezky jsem mu je rozpěstovala. Potřebovaly by zalít. To až noví…

Doma od půl páté pracuji. Večer volá nová nájemnice. Evička. Dohadujeme předání klíčů… Ano, ví o vyhubených myších ve špajzce. Ví, že Lukáš bude mít ve středu asi dům k předání. Všechno ví. Píšu si do diáře, kdy jsme se na čem dohodly. Tisknu předávací protokoly pro Lukáše i pro nové. Přeju si moc, opravdu z celého srdce, aby se jim u nás v mém rodném starém domečku dobře bydlelo.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-08-tulipany-nadherne-i-odkvetajici

Petrouškovi svačinku. Do termosky čaj. Na ostrůvku odkvétají tulipány. Líbí se mi, jak mění formu, barvu, ale stále se drží. Umírají vstoje. 

Slíbila jsem o lichvářích z přednášky v knihovně na konci března. Dnes je krutá doba, lichvářům se říká jinak, ale nic se nezměnilo. Prožíváme kapitalismus Charlese Dickense.

Lichváři měli povolenu lichvu od císaře. Kdo prohrál, šel si půjčit od lichváře na velké úroky. Církev – proti. Lichváři k půjčené částce už připočítali půjčený zisk. Církev mlčela. Ručilo se majetkem. Pokud do měsíce nesplatil částku, mohl mu být zabaven majetek. Sepsáno u starosty v knihách. Lichváři z toho těžili. Lichvář dal čtyři týdny k příležitosti splatit splátku. Neměl? Po čtyřech týdnech musel začít splácet znovu od začátku!!

Jak zboží proudilo k nám a od nás

Zboží se dostalo v pořádku do Benátek. Formani se mohli najmout ochranku, vyměnit peníze. Spolek formanů, obchodníků a kupců prosperoval. Po cestě měli domy na přenocování; domlouvali si obchody, vyměňovali si peníze, měli zboží v bezpečí. Mnichov, Bolzáno, Benátky, Janov. 

Zboží z přístavů od nás k Baltu – po Jantarové stezce. (Vede naším městem.) Odtamtud jantar a další zboží. Obchod probíhal i mezi Evropou a Anglií.

Naše trhy jako trhy v Anglii. V Londýně nepravidelné trhy na zamrzlé Temži. Obchodníci zavřeli krámky a obchodovali na Temži ve stanech. Led vydržel i ohniště. Jak Londýn zamrzl, stěhovali se na Temži. 1789. (Včera jsem fotila na prvním občanském domě obchodníka Rumplmayera v pevnosti nápis: Postaveno v roce 1789. Mimochodem to je rok Velké francouzské buržoazní revoluce. Dnes víme – dravčí, naplánované, krvavé.) Tak v tom roce 1789 na Temži mrzlo, trhy se přestěhovaly na řeku. Bezpečno. Mnoho lodí přivázáno v jednom hostinci u sloupu. V noci přišla obleva. Lodě se propadly a strhly hospodu do Temže i s lidmi. Mnoho let si pak netroufli. Jednu zimu se přesvědčili. Přivedli slona. Přešel. Trhy se nastěhovaly na zamrzlou Temži. Pak přišla rychlá obleva. Dřevěný můstek odnesen. Už nikdy se tam ten led neudělal. Nikdy. Na tenhle trh se těšili okolní v době pečení hus. Dodávali husy z vesnic do Londýna. Zdroj příjmu. Ale bylo to daleko. Neměli na dopravu. Rozlili po cestě asfalt. Husy se v něm prošly. Za pruhem asfaltu písek. Husám se udělaly asfaltové boty. Došly v nich do Londýna.

Solná stezka – Solnohrad, Pasov, České Budějovice, Dobříš.

Od šestého století na našem území největší trh s otroky. Otroci na lodích - do Phy. Na Malostranském náměstí – největší trh s otroky. Jeden stál tři sta denárů. Za jeden denár jsi koupil deset slepic. Otroci - většinou váleční zajatci. Ihned kastrováni. Zájem o kastrované zajatce na východě. Kupovali je do harémů. Největší renomé – z českých oblastí… oceňovali vysokou řemeslnost, zručnost, IQ, přizpůsobivost českých otroků. Naučili se řeči – zapisovači, vychovatelé v bohatých rodinách. (Podobnost s dneškem, nezdá se vám?) Muslimové se nesmí kastrovat. Víra zakazuje. Nejžádanější otroci děti mezi desátým a patnáctým rokem. Kastrovali už v tomto věku. Větší předpoklad, že kastraci přežijí. Starší nepřežívali vždycky. Děti přežívaly lépe. Měli jsme své otroky, kupované ze zajatců. Chovali jsme se k nim dobře. Smlouva na dobu neurčitou. Kupovali je šlechtici, sedláci na určité práce. Pak ho propustili. Mohli být přijati do rodiny. Všichni byli kastrovaní. My Slované jsme je propouštěli. Na rozdíl od těch východních.

Pokračování jindy.

Dobrou noc!

P. S.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-08-kdo-nici-vic

FB Lodní Chodič

10 hod ·

Boeing 747 spálí 10 800 litrů paliva za hodinu a 259 200 litrů za 24 hodin.

Za předpokladu, že automobil se spotřebou 7 litrů/100 km ujede v průměru 15 000 km ročně, bude jeho roční spotřeba paliva 1050 litrů.

To znamená, že při 24hodinovém letu spotřebuje osobní letadlo stejné palivo jako 247 aut za rok...

A já bych nemel řídit auto se spalovacim motorem, jinak zničím planetu..

Tak urciteeeeee