Že by jaro?

Dopoledne paní. Měla jsem ji přeobjednat na odpoledne. Mohla jsem jet... Radar. Péťa vždycky hlásí, co radar. Radar = kecal.  Včera mi tvrdil, že radar hlásí déšť. Celý den se sluníčko mohlo protrhnout. Mohla jsem se jet sklouznout. Jenže radar…

Kočky se šly proběhnout. Žofie si umí říct o návrat. Poskakuje u bubnování do skla jak džezmenka.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-03-09-ranko

Devět. Po snídani. Zvonek.

Paní cvičí ráno hodinu, večer čtyřicet minut. Sedmdesát let. Jde nám to hezky, ale pomalu dolů. Tuky odtávají, svaly narůstají. Mládí je na tom daleko daleko lépe. Ale! Nestěžujeme si. Hýbeme se. Doplňujeme do stravy Herbalife výživu. Když přišel creatine +, uvízlo mi v mysli, že kreatin není jen na svaly a sílu. Má vliv na fci mozku.  Může nám pomoci i s depresemi.

AI:

Oblíbený je mezi rekreačními, ale také mezi elitními sportovci pro své účinky na zvýšení maximální síly, krátkých intenzivních výkonů a pro podporu výkonu v kolektivních sportech. Ukazuje se ale, že využití kreatinu může sahat i daleko za hranice sportu. Může nám pomoci s depresemi?

Kreatin má v mozku důležité úkoly. Slouží nejen jako zdroj energie

Kreatin dobře známe ze svalových buněk, kde umožňuje velice rychlou regeneraci molekul ATP, tedy energie. Více o jeho funkcích při svalovém výkonu se můžeme dočíst v tomto článku, nyní nás však bude zajímat spíše jeho úloha v mozku.

I mozková tkáň totiž potřebuje energii (molekuly ATP), a tak i zde kreatin slouží jako okamžitý zdroj energie. Vedle energetické funkce plní kreatin též v mozku důležitou antioxidační roli, a tak je jeho dostatečné množství v těle důležité pro celkovou funkci mozkové tkáně, a to i v případě, že jste kreatin jako suplement nikdy nekonzumovali.

Proč je kreatin důležitý pro celkovou funkci mozkové tkáně?

Kreatin si totiž organismus běžně tvoří (a také vylučuje, asi 2 g denně) a zároveň je přítomný v běžné stravě.

Mezi nejbohatší zdroje kreatinu patří hovězí maso, zvěřina, vepřové a rybí maso, a tak průměrný Američan i bez doplňků stravy denně sní asi 0,4–1 g kreatinu. Pokud chceme zajistit více kreatinu pro tělo, vyplatí se sáhnout po doplňcích stravy, ze kterých je možné dlouhodobě podávat dávky okolo 5 g denně (takové množství ze stravy by vyžadovalo sníst denně asi 1–2 kilogramy masa).

Jíte málo kreatinu ve stravě? Potom máte větší šanci na projevy deprese

Že podávání kreatinu může podpořit boj proti depresím, není žádná novinka, vždyť studie potvrzující fungování kreatinu jako prevenci či jako způsob zmírnění stavů deprese existují na zvířecích modelech, ale také na lidech (konkrétně na ženách či dospívajících dívkách).

V nové studii (Bakian, 2020) se však vědci zaměřili na přirozený přísun kreatinu ze stravy a začali hledat souvislosti mezi celkovým příjmem kreatinu a výskytem symptomů deprese. A jak to celé dopadlo?

• Příjem kreatinu se lišil mezi různými jedinci a pohyboval se mezi 0–3,16 g kreatinu denně.
• Osoby konzumující vyšší dávky kreatinu (0,7–3,16 g denně) měly o 42 % nižší výskyt deprese oproti jedincům, kteří denně zvládli sníst jen 0–0,26 g kreatinu.

Zdá se tedy, že pro účely udržení psychického zdraví není třeba ihned začít s podáváním suplementů ve velkém, ale stačí pravidelná konzumace kreatinu ve stravě. Nejlepšími zdroji je maso různého druhu, porce 125 g masa dodá asi 0,5 g kreatinu. Už taková denní dávka je v nové studii spojena s nižším výskytem depresí.

Pokud jste v rizikové skupině, může vám kreatin pomoci

Chraňte si normální psychické zdraví a nepodceňujte deprese. Výzkumy ukazují, že asi 16 % osob se někdy během života dostane do potíží s depresemi. A dá se očekávat, že s moderním způsobem života toto číslo ještě poroste.

Podávání kreatinu či zajištění jeho dostatečné konzumace ve stravě je proto zcela nenásilná a pravděpodobně efektivní metoda, jak se depresím bránit, či alespoň zmírnit riziko jejich výskytu. A jak mít dobrou náladu.

Od prvopočátku ráno dávám dvě malé odměrky do koktejlu. Skotačím životem. Možná můj optimismus pramení taky z toho, že nesleduji lžiTV.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-03-09-dopoledne-jsme-nekteri-pracovali

Petroušek je tu. Dnes má volno. Paní odchází. Jdu za ním do zahrady. Okopává stromy. Na podzim jsem je zryla. Připravuje je na jaro. Většinou pod ně sázím. Jenže za plotem vyrostla stodola. Stíní nám zahradu. Okurkám a rajčatům se přestalo pod stromy dařit.

Obědváme už třetí den venku.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-03-09-do-kopce

- Petroušku, běžím se proběhnout.

Pé´ta si jede za svým. Mířím na kopec. Tak jak? Kráčím pravidelnými kroky. Dýchám. Vždycky tam nahoře posledních pár metrů je nekonečných. Ale vždycky se vyhoupnu nahoru na promenádu po šancích. Myslím, že už mi to vcelku jde. Bez odpočinku, bez zastavení, jdu a jdu a jsem tam. 

Hledím do Krkonoš. Ani náhodou. Zmizely. Vůbec nejsou vidět. Přitom jako svítí sluníčko.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-03-09-odpoledne

Vracím se domů. Pokračuji v práci na zahradě. Kde začít? Potřebuji vsadit cibulky odkvetlých narcisů, hyacintů. Vím, cibuloviny se vyndávají ze země když jdou děti ze školy. A vkládají se do půdy, když jdou do školy. To jako v červnu a na podzim. Bledulka. Koupila jsem bledulku. Od maminky jsem si odvezla mraky sněženek. Měla i bledule. U mě se bledulky ztratily. Asi jsem je zasadila na špatné místo. Mamka se uměla o kytky starat. Věděla, kde je pro ně nejlepší místečko. Asi je zalévala. Pamatuji, jak to u ní v zahradě teď  na jaře všechno kvetlo. Jenže nájemníci – z cizího krev neteče. Na zahradě vyhubili malinovníky. Jedna čůza mi ustřihla rybízy, bohaté keře, až u země. Zasadíš strom, ani ho nezalijou. Neříká jim to pane.

Záhon s cibulovinami narychlo probírám. Už jsou lístky venku. Ireno, vypadni. Nešlapej tu. Hnojím rybízové keře. Pod nimi už taky raší loňské narcisky. Mám ráda ty obyčejné, po mamince. Pro mě cenné. Bíle s oranžovou kraječkou. Jednoduché. Nádherně vonící. A pak mám ráda na stvolu hodně žlutých květů. Tyhle dvoje. Ačkoli mamka měla na zahradě i takové ty velké žluté. Mami, kdyby ses jen na deset minut mohla vrátit. Co bychom si řekly? Co bys sdělila ty mně? A co bych ukázala já tobě. V deseti minutách bychom toho moc nestihly. Aspoň bych tě objala. Mami, to bych si moc přála. Možná, že takový den jednou přijde. Co my víme o tajných technologiích…

Když mi bylo asi patnáct, v pevnosti před cukrárnou jsem nechtěla někoho potkat. Napadlo, kdybych měla přepínací knoflík neviditelnosti. Jde to. Změní se vlnění. 

Večer. Petroušek chystá kočkám masovou směs. Krky, játra, hovězí. Mourek zas večeří sám. Žofie nevyzpytatelná. Nikdy nevíme, jestli bude jíst s Mourkem. U Mourka je to jisté skoro vždy. Je při chuti.

Petrouškovi svačinku do krabičky. Čaj do termosky. Já do postele. Co kdyby zítra svítilo sluníčko…

Dobrou noc!