Žehlírna s dr. Steinbachem
Neděle. Pracovní. Propršená. Mám ráda každé počasí. Už bych si ale přála, když je léto, sluníčko. Vlhko škodí okurkám, rajčatům. Lidi se nevyhřívají. Nenabíjejí. Voda uzemňuje. Hlavně aby neprobíjela. :-)
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-03-nedelni-rano
Dopoledne jsem prolelkovala. Pozorovala jsem kočky. Neuvěřitelné, jak přátelské k sobě jsou. Kočkování. Pravé slovo.
AI:
Kočky se kočkují z různých důvodů, obvykle se jedná o projev náklonnosti, hru, nebo značkování teritoria. Důvodů může být více a často se vzájemně prolínají.
Zde jsou některé z hlavních důvodů:
- Projev náklonnosti a sociální vazby:
Kočky se vzájemně olizují, otírají se o sebe a leží vedle sebe, aby si upevnily sociální vazby a vytvořily pocit bezpečí.
Naprosto přesný popis. Funguje to jako u lidí. Navíc kočičí hra vyvolává libé pocity. Dnes byla Žofka obzvlášť rozdováděná. Měla mou pozornost. Předváděla se. Věřím, že pro mou radost si hrála i s růžovým kočičím dortem. Proháněla Mourka. Lítala jak zběsilá. Mourek pomalu dědkovatí. Občas na ni udělá chrčivý zvuk. Už nemá náladu, dědek.
- Mami, kde to v Deštném je?
- Za kostelem.
Linda se vypravila se sousedkou do Deštného. Jenže lije. Stánky už moc neprodávají. Aspoň čtyři sklenice po čtyř stech korunách si koupila...
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-03-taky-nedelni-rano-tentokrat-ptaci
Připravila jsem si žehlicí prkno. Už už se schylovalo k žehlení. Vždycky jsem směřovala k prknu, nedošla jsem. Pozorovala jsem ptáky na krmítcích. A na truhlíku. Neujaly se mi tam tři listopádky. Měly péči. Nestály o ni. Sýkorky v truhlíku zobkají vypadlá semínky z krmítek.
- Peťuš, já jsem tu promrhala dopoledne.
- Proč by ne?
https://www.youtube.com/watch?v=YvaHSwJWqxo
Poslouchám MUDr. Borise Bajera, PhD. Znám ho. Několikrát jsem s ním byla na školení o živinách a produktech Herbalife. Má hosta dr. Stránského. Jeho otec Jiří Stránský se stal mezi lety 1992-2006 předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Autorem Zdivočelé země.
Po čtrnácti letech opustil čelo instituce, kterou založil Karel Čapek. Jeho syna dr. Stránského bych mohla poslouchat donekonečna. Hovoří jasně srozumitelně nesmiřitelně o debilizování dětí i dospělých novými technologiemi. Vymazávání center v mozku. Likvidace paměti. Máme to ve svých rukou my! Čím mě ale dnes dr. Stránský zaujal, byla vzpomínka na rodinného přítele dr. Karla Steinbacha. Život v Indii, tamní chudoba i Steinbachův vzor inspiroval dr. Stránského ke studiu lékařství. Stal se neurologem. On vyslovuje svůj obor jako nurologie. Jejich nejlepší rodinný přítel dr. Karel Steinbach, osobní lékař Jana Masaryka, Pátečník, utekl i s rodinou Stránských, Ferdinandem Peroutkou, skvělým novinářem, Pavlem Tygridem a dalšími. Všichni emigrovali z politických důvodů. Usadili se v New Yorku, dokonce i ve stejném činžáku. Steinbach si otevřel ordinaci; byl veselý, populární, inteligentní, oblíbený. Stránský znal jediného lékaře a to byl porodník a gynekolog Steinbach. Řekl si – stanu se lékařem jako dr. Steinbach. Budu mít okolo sebe dobré lidi, budu mít všechno, je to krásný život, on prakticky nedělá nic. Po interně se stal neurologem. Začínalo to tak, že se pacienta ptal a ptal a ptal. Dnes už má obor technologii a umí určit, kde v mozku myšlenky začínají, kde končí, co je ovlivňuje; může zjistit magnetickou rezonancí, jestli je člověk homosexuál nebo heterosexuál, jestli má rád červenou nebo modrou barvu, jestli má sklon k nevěře, jestli volí pravici nebo levici. A nikdy se nebude mýlit. Začínají studovat vědomí, co ho tvoří. Co se stane s vědomím při smrti a po smrti. Vědomí má strukturu a ta nemůže zaniknout.
Boris se ho ptá, že nemáme léky na Alzheimera. Ano, jde o složité příčiny nemoci. Nejde o streptokoka, který by se člověku dostal do plic. Ale příčinou jsou genetické faktory, dietní zvyklosti, společenské faktory, v určitých případech to souvisí s inteligencí. Alzheimerova choroba se prý nevyskytuje tak moc u lidí, kteří jsou vzdělanější, než u lidí, kteří vzdělání nemají. Pak jsou u každého člověka osobní faktory. V žádném případě nebude existovat lék k vyléčení. Rozhodující je životní styl.
Potěšující. Nebo spíš nadějné.
https://www.capek-karel-pamatnik.cz/assets/File.ashx?id_org=200013&id_dokumenty=14530
Jdu do knihovny. Hledám tenkou knížečku – Dr. Steinbach, svědek téměř stoletý. S Viktorem Fischlem vydal roku 1988 tuhle vzpomínkovou knihu. Fischl se narodil u nás v nedalekém Hradci Králové. Hebrejským jménem Avigdor Dagan. Zemřel v Jeruzalémě. Četla jsem od něj Hovory s Janem Masarykem a Dvorní šašky. Trošku asociace s Arnoštem Lustigem. Dnes u zmínky dr. Stránského hledám, jestli si vybavuji dobře začátek knihy o dr. Steinbachovi. Knížku jsem si koupila a četla v roce 1990. Ano. Mám dobrou paměť. Vypráví o tom, jak k nim do Střebska každou neděli přicházel do kostela Antonín Dvořák v takové pláštěnce, haveloku v černém širokém klobouku zahrát na varhany, které tomu kostelu daroval… Moc hezké čtení. Jsem ráda, že mi vzpomínka vyplula. V době devadesátek jsem si vždycky k moři vezla půl kufru knih. Tam byl čas ležet a číst, koupat se a spát a číst a číst a odpočívat.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-03-prace-radost-dobrotky
- Už bychom mohli obědvat!
Ohřívám mé skvělé domácí lečo ze včera.
Obědváme. Povídáme si. Kolikrát jsme tu měli k obědu hosty. Děti s rodinami. Maminku. Dnes už jen my dva. Stačíme si. Odpoledne ke svačince šlehám novou čínskou metličkou šleahačku na borůvky. Dobrý bazmek. Krásně se vyšlehala do hlaďoučka.
https://www.youtube.com/watch?v=bmOsa9MyTHE
Každá buňka v těle mém – zpívá Karel Svoboda. Doporučuji zpívat si denně. Jeho popěvek je povznášející, osvěžující, motivační.
Každá buňka v těle mém, naplněná je světlem.
Každá buňka v těle mém, světlem i láskou je.
Teď a tady, přátelé, já si píseň zpívám.
Teď a tady, přátelé, světlem i láskou jsem.
Každá buňka v těle mém, naplněná je světlem.
Každá buňka v těle mém, světlem i láskou je.
Dnes mi vyběhlo nové video na FB:
https://www.facebook.com/reel/3011793618998016
Každá buňka v těle mém, naplněná je světlem.
Každá buňka v těle mém, světlem i láskou je.
Buňky mého těla se harmonizují í
Buňky mého těla já s vděkem miluji.
Každá buňka v těle mém, naplněná je světlem.
Každá buňka v těle mém, světlem i láskou je.
Óu, jé
Žehlení jsem porazila. Hotovo. Mám vytřeno a vydezinfikováno parním mopem a můžeme očekávat příští nový týden. Už od úterý se sem budou sjíždět festivaloví hosté z celého světa. Malé městečko naroste o osmnáct – možná více – tisíc obyvatel. Hlavní průtah městem uzavřen. To bude!
Dnes jsem četla ve FB skupině Brutal Assault:
Ladislav Mičko
Tak sme sa s Juniorom nejako do tej Yarisky zbalili .
Bola projektovaná presne na:
dva kusy kolobežiek
jeden stan
dva spacáky
dva matrace,
dvoje gumáky
tašku metalových tričiek, trennclov a ponoźiek, dve powerbanky,
jeden tmavý sud na vlažnú večernú sprchu pri stane keby počasie vyšlo
jednu kryciu fóliu na stan keby počasie nevyšlo
a dve generácie metalheadov po jednom kuse.
Už nech je utorok 6:00. Vyhodíme maminu v práci nech nám zarába na buřty na pive s kečupom , naladíme v rádiu starú Sepulturu, naťukame SK a CZ diaľničné známky a ide sa.
Dobrou noc!