Zeleň, zahrada, chleba, majolka, Mourek, doma
Ráno. Bude teplo? Jako každý den. Slunce a zima. Studený máj, v stodole ráj. Zahrada bují, to ano. Nechávám rozestlanou postel. Vrátím se. Dokoukat Volhu. Vracím se před polednem ustlat. Od rána mě baví svět. Témata živého člověka, lodního práva, legitimních věřitelů ČR – to vše funguje. Že ne? Ale ano. Souhlasíte s tím, že Ústava a její nedílná součást LZPS je nad zákony? Respektujete Ústavu ČSR jako nejvyšší právní řád? Ano? Já ano. V tom případě dle čl. 42 jsem občanem České a Slovenské Federativní Republiky. I s tím jalovým pravopisem.
Sleduji jednání na úřadě ve Znojmě. Zakazují zvukový záznam. Protiprávně. I obrazový na svou obranu dle rozsudku Nejvyššího spr. soudu. Dejte OP. Nemám. Ing. Rudolf z rodu Vávrů je dobře připraven. Má velký tahák natištěný na kancelářském papíře. Takovou administrativní kuchařku. Úřednice nechápou, že nejsou kompetentní, protože nejsou orgánem státní moci. Totiž moc státní a veřejnou je nad jejich rozlišovací schopnost. Jó, to obě policie – ty už vědí. Ano, jsou orgány veřejné moci. A kdy se to přehodilo zmoci státní na veřejnou?!
Ing. Vávra vyslechne poučení ze strany úředníků. Pak poučuje trpělivě obě v sukních, pak vedoucího dopravního odboru. Pak městskou, policii ČR. Vyskytne se tam větička, aby opustil kancelář, protože je to soukromý prostor. Prosím na městském úřadě "soukromý prostor" – ano, to dokládá, že žijeme v korporaci Česká republika, která plní roli státu. Úřednice konají z moci veřejné, nikoli z moci státu. Člověk je osobou a Rudolf je právní fikce.To stačí. Holky si myslí, že se pan inženýr zbláznil. Mezi státem a právní fikcí je smlouva, která se jmenuje jeho jméno a rodné číslo. On se s tou fikcí neztotožňuje. Stát nebo korporace nedostál svých závazků s právní fikcí Rudolf Vávra, tedy odstupuje od této smlouvy, anuluje vše, co bylo sepsáno od korporace s právní fikcí Rudolf Vávra a vrací se do doby, kdy byl jen dítětem a neměl výpis o narození a neměl ještě rodné číslo.
Dorazila městská. Poučena. Nejprve zostření situace. Stále chtějí OP. Dostávají poučení, že jsou nelegitimní orgán státní moci. jsou ilegální složkou s nápisem městská policie a slouží mafii…
Takhle se to opakuje při příchodu policie, vedoucí odboru…
Lezou mi oči z důlků. Uši se mi vysunují z hlavy. Tohle už slyším druhý rok. Už z dob rádoby popravčích komisí za nenošení rouše. Tam už úřady končily svá jednání po mnoha hodinách, neb právní fikce se zkrátka neztotožňují se s právní fikcí Rudolf Vávra. Je zmocněncem občana Československa, který má ještě svá práva a státní příslušnost – podle zákona 194/1949. On se nevyvázal ze státního občanství. Tedy ani státní policie nemá žádnou pravomoc…
Nóóó. Rudolf z rodu Vávrů nemá žádnou smlouvu s firmou Znojmo. Oznamuje jim věci o dopravním odboru firmy Znojmo… Hm. Vedoucí odboru se zdá arogantní. Všichni najednou pochopili. Lidově – změkli. Jen jeden mladý byl ostražitý. Vedoucí si našel příslušné odstavce v Ústavě… Taky mu očénka vypadla.
No, šli byste si lehnout? Po hodině a půl konec. Hotovo. Po jednání. Dokonce podání ruky. Ne tedy s kostnatěnými úřednicemi. Ty zatuhl. Vysílání si pouštím znovu, abych se naučila terminologii.
Živý člověk Ing. Rudolf Vávra a správní řízení v praxi na Městském úřadě ve Znojmě:
https://www.facebook.com/100084617054786/videos/160836540283650
Mourek mazel; vděčná kočka se ke mně má. Tulí se. Hladím ho. Drbu. V noci jsem mu vyndala na hlavě velkého klíšťáka. A to má nový obojek.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-05-10_Rano/
Popíjím své životodárné nápoje Herbalife. Do koktejlu házím celou pampelišku i s kořenem. Odstraňuji jen odkvetlé uzavřené květy. Druhou rostlinku zalévám. Popíjím lahodně hořký čaj.
Včera jsem si rozkvasila přes půl kila žitného kvásku. Už třetí bochník peču bez ani ždibečku kvasnic. Vždycky jsem víc jak půl kostky snědla. Ne. S kváskem se pracuje na dlouhé lokte. Kvasnicový chlebíček je rychlejší. Stejně jsem do něj přidávala kvásek. V kouzelném hrnci se kvasnicový hněte šest minut. Kváskový – teď nevím – víc jak deset. Těsto na vále ještě hnětu do podoby chleba. Vkládám do budoucího Božího dárku svou energii. Stejně ho nepospojuji dokonale. Ukládám nádherné vláčné těsto na ošatku. Přikrývám utěrkou. Pokládám na teplou dlažbu.
Na okně ťuká jako divá sýkorka na krmítku. A druhá na kouli pod domečkem se slunečnicí. Už jim nesypu. Tady to zbylo ze zimy. Našly si. Šikulky ptačí.
Na FB – krásný obrázek Rudé armády. Hoši usnuli na svých vozidlech spánkem spravedlivých.
František Dezolat Dojl
Pro mě symbol osvobození Prahy. K smrti
unavení kluci, co tvrdě spí, možná poprvé za několik let, uprostřed ruchu a
oslav. Poprvé spí s pocitem, že po nich nikdo nebude střílet a že to nemusí být
jejich poslední spánek v životě.
Tihle k uzoufání unavení kluci, které od Berlína velitelé hnali neuvěřitelným tempem ku Praze, byli důvodem, proč Němci začali prchat do bezpečí amerického zajetí. Nebýt těchto kluků, tak němečtí hrdlořezi, kteří ještě 9.5. ráno masakrovali civilní obyvatele, by povstání utopili v krvi.
A o těchto klucích někteří kreténi mluví jako o okupantech. A hroby jejich kamarádů, kteří se toho klidu zbraní nedožili, chtějí jiní zmrdi znesvěcovat a "rušit". A další "hrdinové" mají velkou chuť bourat pomníky věnované oběma těmto skupinám předčasně zestárlých kluků, jejichž jediná touha byla se vrátit domů.
Nikdy nebudeme moci dost dobře poděkovat.
Petr Šantrůček
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-05-10_Obed/
Vyrobila jsem si majolku. Budu mít brambory se sýrem a hlávkový salátek.
Brambory Petroušek ještě dovezl od sedláka. Půl tašky. Naklíčené si chráním na sadbu. Pokud nové zbydou, nechám vyklíčit. Zasadím. Na páru dnes tři obry, nedojedla. Krájím si bloček sýru z Lidlu na plátky. Bez obalení. Roztekl se přes celou pánev. Je to kvalita nebo ne? Běžím do skleníku pozdravit. Největší hlavička salátu se hlásí na řadu. Děkuji. Půlím ji. Sobě se smetanou. Nechám na odpoledne Petrouškovi ke svačině.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-05-10_Pirati/
Poslouchám u Xavera Filipa Turka ze včera. Že bude krátký. Koukám. Skoro tři a půl hodiny. Ukazuje, jak nás tu ubíjejí. Jedni, druzí, třetí. Piráti – hnusné slovo. A chovají se tak. Digitalizace, utrácení... Vychrtlý Bartoš daruje klidně čtyři miliony na analýzu nejdražších restaurací. Filip Turek se nabízí, že mu tu analýzu Michelin restaurací udělá za dva melouny! Člen Antify. Fuj!!! Jsem si myslela, že Antifa je zakázaná. Aha, tak asi ne. Jsem myslela, že to jsou mladí sprejeři, ničitelé, zelení teroristé... Radikální anarchismus - kdo to tady s tím začal? Jo, ten rezatý agent ze Švajcu... Jak ho převezli v tom vagónu... Piráti chtěli digitalizovat... Robotizovat. Za chvíli budou fronty u samoobslužných pokladen. A pokladní nebudou mít práci. Budeš pracovat pro korporaci. A hezky v izolaci. Žádné vybavování, kontakt s živým člověkem, ne, ne, žádné lidské projevy. Markuj a nezdržuj.
Rozhazujeme! Máme na to! Já na to mám, no jo, my na to vyděláme a někdo nám penízky rozhází na Grétiččiny nápady. To je hrůzostrašné. 4 miliony Michelinu. Evropský parlament grant na povědomí o něm - to zas zaplatíme my.
Jen tak mimochodem, Filip hovoří o ekoteroristech, co nás stojí mimo policii, blokování cest, ale!!! V Německu ti zaplatí 1500 eur za sednutí si na cestu. Platí za tebe všechny pokuty a soudy. Hradíš si jen cestu do Německa. Pokud na ni nemáš, zaplatí ti ji. Filip říká, co ho stojí cesta v jeho dvanáctiválcovém veteránu, hotel. A tady ti zaplatí! Jestli si myslíš, že to není z tvých kapes, tak ano. Je.
Klientka pro jídlo. Nový hoch s poukazem. Jak to, že jde až v květnu. Aha, zapomněla jsem mu natisknout datum expirace. Chybička se vloudila. Dostal od kamarádky. Mladíček dvacet osm let. Sportuje. Nadváha. Vnitřní tuky na hranici. Metabolický věk třicet dva. To dělá strava. Jen stimuluje chuť. Ale nevyživuje. Žravý. Mlsá.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-05-10_Vecer/
Sluníčko zmizelo, ani jsem si nevšimla kdy. Beru rýček. Zarývám hnůj k červenému rynglátku. Takové už neseženu. Mami, jak se jmenovalo? Tak sladké. Tak šťavnaté. Mami, lištičko chytrá, kam jsi na ty stromky chodila? A jak jsi vybírala sorty? Vždycky ses trefila! U rynglete mám batáty. Ne. To druhé.
Ryju si asi dva řádečky na brambory. Země zcela ztvrdlá. Prorývám budoucí záhon na rajčata. Ano, tvrdá krusta.
Mourku, pojď, jdeme zkontrolovat paničku, jestli to dělá dobře.
Volá Linda. Jede domů z Phy.
Lindi, jestli to plyšové kotě nebude kočička, máme od Denisky černobílé. Taky ještě neví.
Můj telefon je špinavý.
Ryju si políčko na brambory. Načechrala jsem záhon na rajčata. Ale ještě počkám.
No, až po zmrzlých.
A po jejich kuchařce.
Po Dobromile Magdaleně?
Ne. Po Žofii. Ty Dobromilo!
Tu neznám.
Řehtáme se. Po zmrzlících a jejich kuchařce půjdou rostlinky ven.
Připraveno. Kéž by zapršelo. Jdu domů. Večer školení.
Zapomněla jsem na Petra Holce.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-05-10_Herr_Lila/
Jj. Lhali a lžou. Podvádějí. Fialenko nejlepší premiér na Ukrajině. Vlajka cizího státu na našich budovách není projev solidarity, ale projev dobytého území. Zákon o vyvěšování vlajek hovoří jednoznačně a jasně. Ale LTD ČR si jede nezávisle na zákonech.
Mám zatopit? Nemám? Mám. Krásné teploučko. Dům se zavlaží.
Jdu.
Dobrou noc!
P. S.
Hádejte, kde byl Herr Fiala loni na Den vítězství? V Německu.
Hádejte, kde byl letos Herr Lila na Den vítězství? Ano, v Německu! A Herr Lila poděkoval sudetským Němcům za jejich roli mostu mezi národy. Poděkování adresoval nejvyššímu politickému představiteli sudetských Němců Berndtu Posseltovi. No. Hotovo.