Zelená oáza, bazén, slunce, kytky, kočky - balzám

Cvičení CO skončilo. Pomalu zklidňuji. Ještě přiblblé aplikace Rossmann, Lidl, Kaufland… Hezky se přihlásit. Tvrdí ti, že nesprávné heslo… Ale nedala jsem se. Snad je vše v pořádku. Jiný kabílek. Jak jsem včera přenášela fotky? Ne a ne na to přijít. Malé cvičení večer. Přišla jsem na to. Dalo mi to. 

Žofie si dnes dala dva myšáky. Ráno se nepřišla najíst. Ani ukázat. To Mourek, to je jiný sekáč. I kdyby bylo dusno sebevíc, ten bude při chuti vždycky. 

       Jsem rozložená venku u stolu. Klid. Ptáci. Na ulici slyším dětské štěbetání a hlas paní učitelky.   

- Děti, tady si v chládečku odpočineme, ano?

Děti si nasedají na náš plot. Milé. Ve stínu naší lísky. Jdu jím nabídnout vodu, učitelkám kafe..

- Ne, děkujeme, paní učitelko!

- Jak to víte, že jsem byla učitelka.

- Paní Hrobská, přes mamku vás znám. Hanka P.

- Pravda, jste celá mamka. A odkud jdete?

- My jsme ze školy ve Chvalkovicích. Jdeme ze záchranné stanice. A za půl hodinky jsme objednaní nahoře v pevnosti.

- Páne, to jste se teda prošli! Tak kdybyste něco potřebovali, jsem za plotem.

Konec školního roku se blíží. Jsem v klidu. Mám telefon, mám nový Thermomix. Všechno se člověk naučí. Ani nevím, kdy se děti zvedly a pokračovaly v cestě. 

Čučím do FB. Aha, Česká bruselská TV vystřihla zpěv hymny Jarka Nohavici. Skandální.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-23-co-musela-vytrpet-nez-zemrela/1715763651

Listuji FB. Každý den je tam něco o hrůzách nacistů v Polsku, dnes i ukronacistů za druhé světové války. Tak dlouho už to trvá? Kdy se téhle ideologie svět zbaví? Až se rozsype Evropská uhnije. 

Lukáš Lhoťan

Při vzpomínce na německý útok na SSSR si vždy vzpomenu na tuto fotografii. Vyjadřuje totiž až děsivě o co vlastně šlo. O naprostý výbuch zla, který Evropa nepamatovala od muslimských a mongolských nájezdů.

"Žena v pouhém spodním prádle prchá ulicí před ukrajinskými výrostky, její strach je cítit na fotografii i přes uplynulých 85 let. Je 1. července 1941 a ve Lvově Ukrajinci loví Židy. Krvavý pogrom dohlíží Roman Šuchevyč, tvůrce ukrajinských oddílů u německého Wehrmachtu a SS – a nyní, v roce 2026, národní hrdina Ukrajiny, jemuž se staví nespočetné pomníky, patron ulic v téměř každém ukrajinském městě," píše Paweł Rybicki.

Pogromy ve Lvově (30. června – 2. července a pak 25.–29. července 1941) byly podněcovány německými okupanty (Einsatzgruppen a dalšími), kteří obviňovali Židy z podpory Sovětů a z "zločinů NKVD". Místní nacionalisté a dav (včetně teenagerů a dětí) rabovali, bili, ponižovali a vraždili Židy. Ženy byly často zvlášť terčem – svlékány, znásilňovány, biti a pronásledovány veřejně. Odhaduje se, že během těchto pogromů zahynulo kolem 4 000–6 000 Židů.

Opravdu mají dnes být Ukrajinci na co hrdi. Oslavují a dávají za vzor masové vrahy, kteří mučili, vraždili a znásilňovali židy, Poláky, Čechy a jiné Ukrajince, kteří byli označení ukrajinskými nacionalisty za zrádce ukrajinského snu o rasově/etnicky čisté Ukrajině ...

A Paweł Rybicki opět k tomu dodává: "Ukrajinské a německé oddíly vstoupily do Lvova 30. června 1941. Vítal je nadšený dav Ukrajinců, kteří skandovali "Ať žije Hitler a Bandera, smrt Židům a komunistům" i "Sláva Ukrajině!". Ukrajinský batalion Nachtigall obsadil klíčové body města, včetně věznic, kde objevili tisíce těl obětí zastřelených uprchlými Sověty. K vytahování těl okamžitě přiměli Židy. To byl předěl k událostem 1. července.

Šuchevyč i další ukrajinští aktivisté vyhlásili na náměstí ve Lvově "akt obnovení ukrajinského státu". Banderovci začali formovat ukrajinské úřady a milici pod vedením Jaroslava Stećka.

1. července 1941 již od rána ukrajinští miličníci i vojáci Nachtigallu začali chytat Židy: nejprve muže, ale pak i ženy a děti. Židy vedli do věznic, teoreticky aby pracovali při vytahování těl sovětských poprav. V realitě však v městě zavládla krvavá anarchie. Skupiny Židů byly napadány Ukrajinci. Židé byli biti a zabíjeni přímo na ulicích, někdy je hnali k zdím a stříleli Ukrajinci i Němci.

Popisy agrese Ukrajinců vůči ženám připomínají scény krutosti známé z řezně na Volyni. Těhotným ženám rozřezávali břicha, ženy byly skupinově znásilňovány, svlékány donaha.

Na lvovském náměstí byly židovské ženy donutěny čistit dlažbu, přičemž Ukrajinci je bili a svlékali donaha. Na mnoha místech ženy nahé hnali ulicemi, stejně jako tu ženu z fotografie (celý pogrom navíc pečlivě dokumentovali Němci na foto i video).

Blíží se 85. výročí událostí z 1. července 1941. Šuchevyč, Stećko a mnoho dalších členů ukrajinského vedení ve Lvově jsou dnes hrdiny pro úřady i společnost volné Ukrajiny. Dokonce i batalion Nachtigall je uctíván jako hrdinové. Zajímavé, zda výročí onoho dne ve Lvově bude současné ukrajinské úřady slavnostně oslavováno?"

Je třeba zdůraznit, že mnoho ukrajinských nacionalistů (včetně intelektuálů) pogromy aktivně podporovalo nebo ospravedlňovalo jako "pomstu" za sovětské zločiny.

A také je třeba připomenout, že proti ukrajinským nacionalistům a jejich masovému vraždění se postavil například metropolita řeckokatolické církve Andrej Šeptycky. Kritizoval vedení OUN v exilu za to, že "používá naše děti k zabíjení jejich rodičů" a prohlásil: "Kdokoli demoralizuje naši mládež, je zločinec a nepřítel lidu." (Toto se týkalo inspirace mladých k násilí proti "nepřátelům" ukrajinské věci.). Jeho pastýřské listy (zejména "Nezabiješ!" z roku 1942) a soukromé dopisy (Himmlerovi, papeži) jsou považovány za jedno z nejsilnějších církevních odsouzení nacistických zločinů a radikálního nacionalismu v regionu.

K tématu německé brutality za druhé světové války a ukrajinského nacionalismu doporučuji k přečtení:

Děti jako krevní konzervy pro německou armádu

https://www.kosmas.cz/.../deti-jako-krevni-konzervy-pro.../                          Odkaz není fční

Americký prezident varuje Ukrajince před sebevražedným nacionalismem

https://www.kosmas.cz/.../americky-prezident-varuje.../                                Odkaz není fční

Hlas českého křesťana z německého koncentračního tábora

https://www.luxor.cz/autor/62699

Sedím v křesle u stolu. Myslím na lidi. Co vytrpěli. Co je proti tomu rozbitý mobil. 

Čučím do FB. To není možné. Sto sedmička podala kompetenční stížnost. Co on v té Ankaře chce vyjednat? Jaké válečnické zájmy tam má? Cestuje jak Emil Holub. Vymohl, nenažranec, sto tisíc pro svou Dyjánu. Almaru, která neumí nosit modely. Není jmenovaná, není volená, přesto bere peníze ze státní pokladny. Její oblečení je strašné. A pořád píší, že jí to sluší. S tím nic nenaděláš.

Najednou cítím strašlivé a promyšlené útoky opozice. Cítím zlo. Obrovské zlo. Vládu nenechají vládnout. Nepodporují ani ty zákony, které chtěli sami zavést. Melou o poplatcích za bruselskou LžiČT. Uměle vyprovokovaný konflikt k rozdělení lidí. Mají ji rozpustit, ušetřili byl mld. K čemu je? Už není fční. Porušuje kodex ČT. Je nevyvážená. Škodí. Lže. Už neslouží svému účelu, jako při svém založení. Poslední ať zhasne.

Držím v ruce mobil. Linda volá.

- Mami, ta Budapešť je moc krásná. Maďaři to tu mají hezké.

- S Ivkou jsme tam moc rádi jezdívali. Až do Harkán. To jsou lázně u jugoslávských hranic. V Budapešti jsou taky krásné lázně. Horké prameny. A pod – počkej, pod čím? Jezdí se okolo nultého km. Odsud se měří všechny vzdálenosti po Maďarsku.

- Ale ta řeč!

Linda hláskuje ulici.

- Utca.

- No jo, utca. Ulice. A kdybys chtěla ferfi fodrasz nebo nei fodrász.

- Co to je?

- Pánské a dámské kadeřnictví.

Maďaři počítají nultý kilometr celostátní silniční sítě v Budapešti na náměstí Clark Ádám tér. Nachází se na budínské straně u paty ikonického Széchenyiho řetězového mostu a těsně u vstupu do hradního tunelu. 

• Památník: Na místě stojí vápencová socha stylizované nuly vysoká 3 metry od sochaře Miklóse Borsose.
• Zajímavost: Z tohoto bodu se oficiálně měří veškeré vzdálenosti silnic vedoucích do Budapešti (s výjimkou silnice č. 8).

- Dálnice mají hrozné. Sedmdesát km jedeš ve zúženém pruhu.

- Ale mají tam čisto, pořádek, žádné narušování.

- To jo. Mami, šla jsem se projít v okolí svého auta. Do dvou máme školení. Pak jedu zas domů.

Má to těžké. Mně včera stačil výlet do HK. Jsem z toho ještě dnes vedle sebe.

Třímetrová socha v Budapešti zaujme nikoli svou výškou, ale funkcí: označuje, kde začínají všechny silniční vzdálenosti do Budapešti. Toto vápencové dílo Miklóse Borsose se tyčí od roku 1975 poblíž Széchenyiho řetězového mostu.

Toto místo tu nebylo vždy. V roce 1849 se sem přestěhovala od vchodu do budínského královského paláce. Než získalo současnou podobu, byla zde v roce 1932 umístěna Madona od Eugena Kormendiho, která bohužel zanikla za druhé světové války, a socha dělníka, která zde stála od roku 1953 do roku 1975. Na kameni je jednoduše napsáno "KM" jako kilometry, což je připomínka role města jako dopravního uzlu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-23-v-oaze

Jdu se zas pokochat Thermomixem. Občas vyběhnu do zahrady na jiné kochaní. Naše zahrada. Zelená oáza. Dýchám zhluboka. A zas domů. Svoboda. Dnes bych si mohla vystřihnout hezké věci, články a to, co mě zajímá za Zpravodaje. Vzpomínky kronikáře Hofmeistera… Něco z historie. Mám v chatičce složené asi dva tři roky, potřebuji se toho zbavit.

Jdu do skleníku. Do velkého plechového lavoru hadicí liju vodu. Omývám v něm hlávkový salát a mangold.

Těším se na oběd. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-23-spenat-a-bublanina-zlehka

Vařím v novém Thermomixu. Vaření je radost. Rozdělávám další krabici. Tu jsem včera nerozřízla. V ní je druhá nádoba se vším příslušenstvím. Košík, šlehací vrtulka. Mám druhou nádobu. Senzační. Chystám si do ní do košíku nové brambory na páru. Špenát se dovařil. Přidala jsem do něj žampiony. 

Celý den tu zní léčivé frekvence: https://www.youtube.com/watch?v=ENgpid-2GqM

24. ČERVNA: TATO FREKVENCIE OTEVÍRÁ DVEŘE ✧ VESMÍR VÁM PŘIDE ŠTĚSTÍ A BOŽSKÉ PŘÍLEŽITOSTI

Zítra svátek Jana Křtitele...

Obědvám pod slunečníkem. Jdu sázet pár kytek ze Světí. Už je mám týden doma. Ze zahrady se ozývá kníkání Žofky.

- Copak se ti stalo?

Nese myš. Velikou. Dnes už druhou. Vypracovala se v myšařku. Zasloužila by Řád myšího kožíšku.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-23-zahrada-balzam

Dnes mělo být zas parno. Ale dopoledne se mi nechce do bazénu. Až k večeru se jdeme s Petrouškem poráchat. Vodička v bazénu teplá. Usínáme na lehátku. Probouzím se večer.

https://www.svobodny-vysilac.cz/2026-06-23-z-sykora_12_pasteur-lhar-a-podvodnik-lekarske-vedy/

Že je Pasteur a další podvodník… To je známo. Už v roce 1993 u nás vyšly jeho deníky. Tam si poznamenal, že podváděl. Nebyl sám. Ale naše lékařské fakulty učí stále stejné bludy… Aspoň kdyby přestaly s virologií a opět začaly do hloubky vyučovat parazitologii.

Svačinku do krabičky Petrouškovi. Slít bezové šampáňo. 

Vynechala jsem dnes Aquacentrum. Stačilo mi naše. :-) Užila jsem si den bez stresů. Jen tak. 

Je čas.

Dobrou noc!