Žijeme v mýtech

20.05.2025

Probouzím se na můj vkus brzy. Půjdu připít lidu a světu horkou vodou. A šup zpátky. Čekám na zprávy od Lindy. Letí služebně do Paříže. To nejsem vůbec nadšená.

Za okny sluníčko. Možná přijde i teplo. A přišlo.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-20-ranko

Několikrát za den si prohlížím zahradu. Je v květu. Svěží. Zalitá po deštích. Jdu si natrhat výhonky smrku a nalézt pampelišku. Rozmixuji. Vypiji. Zelená do těla. Zdravá! Pár lístků bršlice vytrhávám  z konvalinek. Dopřeju si ještě jednou kytičku do vázičky po babičce.

Mixuji koktejl Herbalife s pampeliškou a smrkovými výhonky.

https://www.youtube.com/watch?v=z-4qLoLSxMA

Poslouchám náhodně Aby bylo jasno. Zpovídaným hostem pan Čvančara. Český spisovatel, publicista, autor literatury faktu, pedagog a hudebník – hráč na banjo, kapelník countryové hudební skupiny Taxmeni. Tatínek masarykovec. Měl půjčovnu filmů. Adjutant z Lán týden co týden přijížděl vlakem půjčit film. Žádné autem. Pěkně vlakem. Kotouč do podpaždí. Hovoří se o tom, jak se z neonacistů stávají hrdinové, jak se z kolaborantů stávají hrdinové. Představují nové vydání Čvančarovy knihy Někomu život, někomu smrt. Reedice po osmadvaceti letech. O třetinu doplněno dalšími fakty. Pan Čvančara vypráví příběh své maminky. Strach a obavy o život v padesátých letech. Smrt faráře, který mamince za války pomáhal hmotně; náhle nalezen oběšen na klice. Pořezán… Přepisování historie. Propaganda – tu zažil v různých podobách. Vyrůstal v 50. letech. Otec zatčen. V maminčině náručí u jednoho výslechu otce… Už jsem přivykla k různým odhalením zakořeněných pravd. Ale každý den nový a nový náboj k rozstřelení iluzí.

Velice hezky hovoří o tom, že už se ani nechce účastnit pietních aktů. Kdo se chopí mikrofonu, najednou zapomene na mrtvé, ale začne hovořit o Ukrajině. Divné. Tam se chodí vzdát úcta obětem. Ještě před pěti šesti let se na Olšanech střídali prezident a politici. Dnes už tam nechodí. Mrtví zůstali stejní. Najednou se píše Russáci. Pan Čvančara říká, že se školou museli ignorovat anglický památník. Nesmělo se připomínat osvobození Plzně Američany. A dnes je to v obráceném gardu.Upozaďována role Rudé armády. Lidé klidně zničí ruský pomník, přitom to může být ukrajinský. Křivda se nám vymstí.

Někdy v 90. letech jsem poprvé slyšela jméno diplomata Heidricha. I příběh, jak měl klíče od josefovského bytu v kapse v emigraci. Snad si to nepletu s příběhem dalšího emigranta - spisovatele Němečka. Zkrátka tenhle Heidrich kladný chlapec udělal díru do světa jako diplomat. Jména dr. Heidrich, ing. Bydžovský, plukovník Fryč jsou dnes nasvícena jiným světlem. Pan Čvančara má nejvíc zargumentovanou hypotézu Masarykovy smrti: Heidrich byl oddaným pracovníkem T. G. M. i Edvarda Beneše. Po válce si všechny tři povolal k sobě mladý Masaryk. Žijeme v mýtu. Podíleli se na ní všichni z poúnorové emigrace. Idealizovali Jana Masaryka. Vytvořili jeho nepravdivý obraz. On se nejvíc angažoval v prosovětské politice. A už překročil mez. Při přebrání čestného doktorátu na brněnské univerzitě v lednu 48: "Kdyby dnes vypukla válka mezi západem a východem, my budeme stát na straně Sovětského svazu." Ti tři zkušení diplomaté, v britském exilu šéfové spisové služby, se rozhodli, že Masaryk nemůže dále legitimizovat Gottwaldovu vládu a zabili ho. Bydžovský to vypověděl omylem při zatčení, protože se domníval, že je zatčen kvůli vraždě Masaryka. Začal zjišťovat, že oni nic nevědí, že je zatčen ve spojení s dr. Miladou Horákovou. Šel do detailů. Vyplývá z toho, že ti tři Masaryka vyhodili z okna. Tři českoslovenští diplomaté nebyli řízeni žádnou službou – východní ani západní. Vyšetřovatelé byli v šoku. Ve fci ministra vnitra byl Václav Nosek; razil od prvního dne, že je to sebevražda. Případ byl po desetiletí zamotán a ideologicky zneužíván.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-20-poledni-odpoledni-vecerni-a-jeste-jednou-vecerni-obch

Dnes budu šmajdat po zahradě. Je třeba už zasadit rajčata a okurky. Daří se. Zapojuji telefon do jedné ze čtyř nových zásuvek u vodovodu. Poslouchám do uší třetí díl Rozdělení republiky ze SV. Tolik věcí, které nám byly jedno, byly utajeny, přitom nám na očích, byly neuvěřitelné. Když už na ně někdo upozornil, nejprve jsme nevěřili. Až opakovaně zjišťujeme, že např. OSN nepřijala žádost o uznání rozdělení Československa. Tedy? Jsme stále spojeni.

https://www.svobodny-vysilac.cz/2025-05-04-rozdeleni-ceskoslovenska-3-dil-statni-znak/

https://vlada.gov.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/historie-statniho-znaku/statni-znak-ceske-republiky--jeho-predchudci-a-soucasna-podoba-43755

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vlajka_Protektor%C3%A1tu_%C4%8Cechy_a_Morava

Vysazuji pár rajčat do kbelíků pod střechu. Žofka lítá jako šus. Na třešeň. Na vrbu. Pod pergolu. Ke smrku. Znovu do koruny třešně. Na jabloň. Raduje se. Cítí teplo. Jdu si udělat oběd. Péťa je tady. Povídáme si. Kočky dva dny nechtěly maso. Mourek dnes jí velice opatrně. Pár kousků. Beru ho do náruče. Aby věděl, že není sám. Houpu se chvíli na houpačce.

- Petroušku, dáme ubrus na stůl. Už je suchý. Pomůžeš mi? 

Překrýváme původní hezký omyvatelný zahradní ubrus s fialkami tenoučkým z Číny. Svou službu na sezonu udělá. Ten spodní ošuntělý stůl pokryje. Ten nový stůl zkrášlí.

Jdu vytrhat plevel pod jabloní. Obtrhávám vzrostlé rostlinky makovic. Nechám je tu. Tady bude růst pět rajčat. Mám u nich poznamenáno – do skleníku i na pole. Snad se jim bude dařit.

Večer. Zas obcházím zahradu. Jdu umixovat koktejl. Ješišku, já zapomněla natrhat smrkové výhonky. Vracím se do zahrady a ještě jednou ji obcházím. Mé nekonečné pohledy na květy, na zákoutí, má kontrola, jak se rostlinám daří. Mami, mami, už chápu. Říkalas´, že něco pochopím hned, něco za rok, něco za deset a něco až po tvém odchodu. Mami, nějak se mi to hromadí, co už chápu. Zvláštní. Jé, nemoc kdybych. Totiž – kdybych mohla vrátit situaci, kdy mě zveš k obchůzce po tvých kytičkách, mamko, dnes už bych se se zájmem s tebou prošla. Bohužel…

Ještě jeden mýtus.

Jelikož platíme skoro 1.2 miliardy za naše generály, tak mi to nedalo, šel jsem se zeptat Groka, kolik měli tři největší armády v druhé světové generálů k počtu mužů.

A vyšlo tam:

1. Němci - 1 generál na 4700 mužů

2. US Army - 1 generál na 6111 mužů

3 Rudá armáda- 1 generál na 8570 mužů

Podle wiky máme i se zálohami 27866 mužů a 439 generálů. Když budu shovívavý, a budu počítat jen ty armádní, tak jich je 327 (pak se ale nabízí otázka, na co sakra máme nearmádní generály?!) a to tedy pak znamená, že:

1 generál na 85 mužů,

Což je velikost tak jedné malé roty, připadně velká četa. Takže máme 327 rotných či četařů, kteří pobírají generálský plat (a výsluhy s bonusy).

To bude, dle mne, světové unikum

P.S.: Jelikož mi to nedalo, tak jsem se šel zeptat, jak na tom byla ČSA před rokem 1938.

Tak tenkrát jsme měli 139 generálů. Na zhruba 1.5 milionu mužů při plné mobilizaci.

Což by bylo nějaký 1 generál na 10791 mužů. Tedy menší divize.

Pokud bychom počítali jen aktivní armádu, pak bychom mluvili o 200 000 mužích.

Což by byl 1 generál na 1438 mužů, což už je taková menší brigáda.

Michal Todorov

Zajímavé věci. Přišli byste na to? 

Dovolím si říci, že si cvičím intuici. Intuice – vnímání situací. Rozhodování, co je pro mě nejlepší. Modlitba je telefonát k Bohu. Intuice je telefonát Boha k nám. A pořád nám telefonují, jen my někdy nemáme v sobě čisto. Neb nám spojení s vesmírem, s intuicí - šišinka - zkameněla, zkalcifikovala. Už řadu let nepoužívám zubní pasty. Maximálně nějaké drahé speciální bez fluoru; voda, irigátor, kartáčky různého druhu na zoubky stačí. Fluor v pastách škodič. Vzpomenu-li si, jak jsem svým dětem škodila podáváním fluoridových tabletek, smutno. Nevěděla. Neznala. Věřila jsem, že nám radí správně. Ne!! fluor deibilizuje zrovna tak, jako svatá bedna nebo mobil. Už konečně nefluorizují vodu. Znecitlivuje šišinku. Zubař vám řekne, že fluor posiluje sklovinu. Nevěřte. Není to tak.

Dalším škodičem je glyfosát. Je to takový přípravek, kterým se ničí plevele na poli. Obsahuje ho roundup. Dnes už se úroda nesuší v sušárnách. Postříkají pole roundupem a je usušeno. Jedovato.

Je vhodné vybírat si vhodná jídla. Pít vodu s citronem. Rozpouští vápenité usazeniny na šišince. Citron prospívá tělu svou zásaditostí.

Cvičit kineziologické cviky – opačný loket, opačné koleno. To je křížení hemisfér. Nebo pravá ruka dozadu, levá dopředu. Nebo zkřížíš ruce a potaháš si ušní boltce. Pak obočí. Pak ukazováčky jedním třeš pod nosem a druhým pod rtem. Chrání nás to i před zářením.

Dobré je vypnout na noc wifi. A nedávat telefon k posteli. Snažit se spát úplně ve tmě. Tvoří se melatonin. Samozřejmě v ložnici nebude TV a jiné přístroje.

Uzdravením šišinky budeme mít napojení na vyšší vedení. Rozeznáme pravdu od lži. Mně pomohlo k rozvinutí intuice vidění naslepo na kurzu s Markem Komissarovem. To bylo jako procitnutí ze sna.

Shrnutí rad pro šišiinku:

1. Pití vody s citrónem

2. Vnímání pocitů

3.Vyloučení fluoru , hlavně ze zubních past.

4. Strava co nejčerstvější, ne s glyfosáty, ne roundap a podobné. Co nejméně.

5. Posílat představou šišince světlo.

6. Spát v úplné tmě

7. Vypínat wifi, být často v přírodě a v prostředí bez elektrosmogu.

8. 3 cviky pro ochranu šišinky a další křížení pravolevé.

9. Jógové cviky, prokrvující hlavu - svíčka, stojka, předklon, 5 tibeťanů

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-20-je-cas-na-kute

A to je poslední korálek do mozaiky pěny dne. Je čas na kutě.

Dobrou noc!