Život je přese všechno nádherný
DNES - 25. červen - Slované po celém světě slaví Den přátelství a jednoty Slovanů (25. června - Den přátelství a svazu Slovanů)! Jo? Přátelství mezi Slovany? Když se nesrovná ani jeden národ?
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-25-slovane-maji-svatecek
A včera den daňové svobody. Půl roku děláme na pána. Dnes už pro sebe. Za půl roku je tu Štědrý den. Skvělé! Těším se.
Na devátou klient. Mám dva, s nimiž si mimo měření mohu pohovořit o všem možném. Tak jako Erika si pro mě vyčleňuje nadstandardní čas, i já si pro ně dělám místečko v diářku.
Vstávám zhruba v osm. Budík zvoní asi za dvacet minut. Jdu ho vypnout. To už mají kočky svou ranní porci masa spořádanou. Nebo jen Mourek? Vlastně jen Mourek. Žofie přišla votiperovat až později a nevhod. Nemohla jsem hlídat její mističku s masem. Mourek je vychytralý týpek. Má za svýma orvanýma ušima. Nenápadně leží u misek. Pozoruje, jak si Žofinka vychutnává kousíčky masa. Najednou se v její misce objeví obrovská hlava. Zloděj. Ona uhne a čučí. Nechá se vytlačit. Co to dá práce, než se do jídla pustí. Mourek je připraven tady a teď. Umí brát z ruky, z misky, ze země. Ne tak Žofie. Z ruky vůbec ne. A mističku prohlíží, obchází, chystá se a ne a ne a ne začít. Pak objíždí porci po okrajích jako já kdysi krupicovou kaši plnou máslíčka, cukru a kakaa. Logicky. Po okrajích nejdříve chladla. Ale co si nechává chladnout Žofka, to nevím. Navíc v těchto dopoledních letních dnech. Copak odpoledne, to přichází zima! Už třetí týden.
Maluji se. Telefon. Volají od zubaře. Mají pro mě volný termín. Jdu se podívat, jestli se mi hodí hodina a den. Včera večer mi myslí přešla sestřička. Volá. Smlouváme termín mé návštěvy. Už musím klusat. Za minutku devět. Telefon. Z Herbalife. Když jsem v presu, jako by se na mě smluvily.
- Máte tam už toho pána? Stihla jsem to?
Tak to je obdivuhodné. Včera jsem s klientkou činila třetí pokus registrovat se. Ne a ne a nešlo to. Dnes máme smluveno, až pán odejde, propojím nás v třístranném hovoru. Teď projednáme něco jiného. Vracela jsem sportovní výživu. Tak moc jsem ji milovala. Opravdu chutná byla. Vynikající. Přestali ji prodávat. Měla jsem dvě v zásobě. Expirace na kraji července. Ztvrdla. Taková národní škoda!
- Petro, že vy jste mi někde v cizině sehnali dvě pixly nové?
- Bohužel. Hledáme jinou náhradu tak, aby se shodovala bodově i cenově.
OK. Minuty mi běží. Navrhuje produkty. Směřuji hovor k závěru; později se podívám do ceníku… Nakonec jsme se shodly na vynikajícím produktu ověnčeném Nobelovou cenou. Ukončujeme hovor. Teprve čtu SMS – o patnáct minut budu mít zpoždění.
To se mi hodí. To se mi vždycky hodí. Mám ráda opozdilce.
Už je tu. Měříme. Spokojenost. Grilují. Mají koupené dvě hlavy vinné révy na Moravě. Právě o víkendu byli ošetřovat vinici ve Znojmě. A ochutnávat.
- Mohl bys zmenšit to břicho. Ale při tvé neukázněnosti – dobré!
Já jsem spokojen, netloustnu, a do břicha se pustíme po sezoně. :-)
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-25-kde-se-vzal-byl-tu
Motýl mě přišel potěšit. V koupelně sedí na okně. Máme jich na podzim hodně na jablíčkách. Tohle paví oko mi přiletělo jen udělat radost. Otevírám okno.
- Kosmetiky se ti zachtělo? Ne. Ta je moje. Tak leť!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-25-bylinny-kouzelnik/1641128807
Spojuji klientku s centrálou. Znovu jdeme krok po kroku v registraci. Srdce mi buší. Už jsme u e-pinu. Petra už vidí točit se platbu.
- Ještě není zpracovaná, ale už ji vidím.
- A já už mám ID!!
- Ale já zatím nemám zprávu v mailu. Tak máš ID? Tedy - vítám tě v rodině Herbalife. Až se vrátím z nákupu, rozdělám bubliny! Povedlo se to!
- Myslím, že bubliny budou i v jiné domácnosti!
Všechny tři se radujeme. Povedlo se. Jdu si ohřát krůtí polévku. Hutnou a hustou. S masíčkem a s mými domácími špaldovými nudlemi. A zeleným.
Vrhám se do víru velkoměsta. Itinerář. Jedu. Pevnost. Temu. Vezu květináčky do maličkatého zahradnictví. Nic nechci. Paní v pátek zavírá jarní sezonu. Už vyprodává. Beru si převislou begonku, pak takovou krásnou lososovou, dvě petrželky kadeřavé, miliony bells. Na to, že nic nechci, jsem tu nechala docela dost peněz. Na podzim si sem přijdu pro cibulky plnokvětých tulipánů.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-25-nabidka-to-je-lace
Vracím se přes banku, Tesco. Tam vcelku nic nechci. Jedu pro kousek melouna. Nemají. Beru trošku krásných černých třešní. A hele, mají melounů plnou krabici, ale letos je nečtvrtí. Vybírám malý. Uvidíme. Jdu okolo košťat. Šílenost. Kdo to koupí za takovou cenu. Jestli tu nebude nikdo u pokladen, nechám jim tu vozík a na zdar! Copak já jsem nějaká pokladní? Neumím to. Nevyučila jsem se v oboru. Nepracuji pro Tesco. Neplatí mi ani odvody. Plno bécanů se tu realizuje u robotů. Mají štěstí. Jede jedna pokladna.
Ještě Lidl. Zastavuji u cesty u stánku. Nehorázná cena za zvadlé jahody. Beru kilo. A brambory. Přebrané, shnilé. Ptám se, jestli má jiné. Má. Právě zavázala pytel. Rozvazuje ho pro mě. Vybírám si pěkné. Za tu cenu mám snad nárok. Ne. Špatně. Mám nárok na kvalitní brambory. Takhle je to správně. Parkuji u Lidlu. Hledám střapaté nudle ze semolínové mouky. Beru čtyři pytlíky. Zbyly tu z alpských dnů? Moc dobré. Vůbec nekupuji nějaké průmyslové těstoviny. Tady dělám výjimku.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-25zvedava-zofa
Doma. Jdu si odkrýt bazén. Večer. No, občas se setmí. Občas foukne od hor. Ale jinak se sluníčko snaží seč může. Naše životodárná hvězda, která nás udržuje při vědomém myšlení. Smáčím se. Ó! Je tu léto. Doposlouchávám včerejší Karol. Začínala veledůležitou zprávou. Aby si to všichni zapsali!!!
https://www.youtube.com/watch?v=ryaXqB_HaoQ
První vážné sdělení, máte-li po ruce diář, kalendář, kus papíru a něco na psaní, poznamenejte si.
26.6. v 18 hodin!
Proběhne v budově FF UK v Pze velice důležitá přednáška zásadní pro každého z nás. Podle nejnovějších zjištění vědců, kteří se tím zabývají, ne všichni, kdo menstruují, jsou ženy a ne všechny ženy musejí menstruovat.Je v tom zmatek. Jediné místo, kde si ty věci dáme do kontextu, je přednáška paní magistry Poncarové 26.6. v 18 hodin. Ona se v tom vyzná. Není nic horšího, když vás menstruace přepadne nepřipravené na místech, kde to nečekáte. Nesmějte se mi tomu! Třeba jste si do teď mysleli, že jste muž a že se vás to netýká! Ale týká…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-25-queer-menstruace
Zase v hlavní roli FF UK. Co to má znamenat? Copak muži
menstruují!
Raději se jdu smočit. Svět už neví co by.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-25-vecere
Jdu umíchat tvaroh s jahodami. Nádherně voní. Přidávám slunečnicové semínko. Jahůdky jsou unavené, ale moc dobré. Voní. Sladké.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-25-vecer
Petroušek přichází. Povídáme si. Mám pochvalu, jak jsme krásně vyčistila bazén. Odjíždí pro mléko.
Koukám v tg mám odkaz na: Náš oblíbený hotel ve Špindlu s obrovským podzemním protiatomovým krytem v podzemí změnil majitele. Snad možná Kellner ještě žije. Ať ano nebo ne. Jeho žena, nejbohatší u nás, koupila s dcerou a partnerem hotel Harmony. Jediný interhotel v Krkonoších – Interhotel Hradec v Peci má stejného majitele.
Poslouchám TV Šalingrad.
Za trojí účast profesora Turánka na konferenci o škodlivosti vakcín v Poslanecké sněmovně vyhozen. Jen se zabýval charakteristikou vakcín a mechanikou účinků a mechanismy, které vedou k četným vedlejším účinkům, které nejsou triviální. Koncem února postižen mrtvicí. Ochrnul na pravou nohu, pravou ruku. Těžce mluví. Srdce se svírá. Odborník, který chtěl sestavit konsorcium odborníků a výzkumníků. Zamřen na výrobu naše české bezpečné a účinné doopravdické vakcíny. Dozvěděl se, že je na nějakém seznamu jako antivaxer. Přitom chtěl vyrábět vakcíny. Říká, že ho vyhodili z Masarykovy univerzity. Jeho introvertní křehká žena též nevyhovuje. Vyhozena. Tak to je teda sračka politika. Bolševici řádí. Už jsou zas nalezlí všude. Maskují se modrým hadrem. Profesor Turánek hovoří o státem nařízené cenzuře. Cenzurují se nezávislá média. O označení dezolát, konspirace… Co už musí přiznat západní země! Tady je nařízené mlčení.
No, to se to tu kutálelo. Přesto jsem šťastná. Jsem si sobě dobrým přítelem. Nepeskuji se za to, že jsem si dala jahody se šlehačkou. Miluji své kýče. Dnes jsem koukala na trpaslíka, kterého mi koupila maminka v Kudowě. Prohlížela jsem své rok staré dva malé trpaslíky pod jalovcem. Na kmeni stromu má domeček skřítek. Mé přítelkyně mě opustily. Nechaly mě tady. Má maminka unikla z tohohle světa. Před rokem nebo dvěma mě jedna krůta pomluvila, že mám jen klienty. No jo. To víš, že jo! Jsem už stará, holka! Ale nekradu. Mám přátele, ale ty mé odešlé, nikdo nenahradí. Je mi fuk, že retrospektuji den do rána. Jsem ve své bublině svobodná. Mohu spát, do kolika chci. Dnes na Šalině mě zdvihli Village People; slzy vyběhly u ABBA. V mysli jsem byla tam, daleko, na gymnáziu. Na diskotéce v divadélku, v konírně v Kuksu, v náchodském Beránku… Nádherné melodie sedmdesátek. Mohu si plakat, jak dlouho chci. Mám utěšitele, ale před ním nepláču. Nepochopil by. Byl by znepokojen a smutný. Jsem, jaká sem. Prožila jsem život, který bych nevyměnila za nic na světě. Je můj. Mé zkušenosti. Mé trápení. Mé studium bolesti, útrap, strachu, zrady. Je fajn, že to má duše nastudovala. Někdy něco zvojtím. Na něco zapomenu. Nemohu si vzpomenout na jména. Ale paměť na důležité věci ještě mám. Dávno jsem odpustila. To neznamená, že zapomínám. Odpustit není zapomenout. Dekády let po mně přejely. Ale nezahubily mě. Posílily. Petroušek na mě obdivuje vytrvalosti, cílevědomost. Z legrace momentálně používá jednu ze svých průpovídek – prý – seš držák. Jsem. Moje zlomené srdce je už dávno scelené. Život mě vycepoval v silnou ženu. Zatím mám sílu. Chápu. Rozumím. Soucítím. Nelituji. Erika mi přestala vlasy barvit světlou blond barvou. Přišla na to, že nemusí. Já jsem totiž asi už bílá stařena. Už před dvaceti lety na učilišti studentky dostaly úkol. Napsat charakteristiku někoho ze třídy. Vzpomínám, jak nesmírně šikovné byly; češtinu a literaturu ovládaly lépe, než leckterý dnešní student gymnázia. Seděla jsem opřená o okno. Poslouchala. Říkala si, to je o mně!! To jsem já! Rozbušilo se mi srdce. Totiž žádná z nich neměla u očí vějířky vrásek z úsměvu. Ano, byla to moje charakteristika. No. To bylo už v padesáti. :-) Jsem rozchechtaná, rozjívená jak holka. Vznáším se a plachtím. Vybírám zatáčky. Jedu kočárem bílým kol černých skal. Raději se tam nedívám. Chci ještě chvíli užívat. Dívat se na divadlo světa. Ve stáří už je jednoduché být veselý, klidný, pozitivní. Je to pár let, co jsem si všimla, že mi je zcela jedno, co si o mně kdo myslí. Oni mi daně neplatí. Nechodili v mých botách. Ať se starají o sebe. Aby neklopýtli. Tak. Dozrála jsem do svého věku. Žiju ve štěstí, bez starostí. Jsem svobodná lidská bytost. Cože? Bláznivá? Ano. Roztomile bláznivá. Maminko, řídím se tvou radou. Ničeho nelituji. Nelamentuji. Přijímám.
Dobrou noc!
P. S. z FB: No jo. Tak ať!
25.6.2023 ·
Sdíleno s: Vaši přátelé
ŘEKLI NÁM...
Říkali nám, že slunce je špatné, musíme se před ním chránit.
Odpojili nás od "špíny" země gumovými botami, abychom se nezranili.
Otrávili nám vodu chlórem ve jménu našeho dobra, pro naše zuby nám naplnili vodu a zubní pastu fluoridem, který je velmi neurotoxický a zaútočili ním na naši epifální žlázu.
Taky nám řekli, že příroda je hrozba, že všechno je nebezpečné, že existují tisíce virů, které čekají, aby nás "zničily".
Bylo nám řečeno, že mořská sůl se musí rafinovat a tudíž zničit, a vlastně vše co jíme musí být rafinováno, mouka a veškeré jídlo. Jako by příroda nevěděla, co je pro nás nejlepší.
Zaplnili naše stoly geneticky modifikovanými organismy. Naše těla "nepoznávají" všechny tyto pesticidy, klisofáty, glutamáty, monosodíky a všechny druhy látek, které nás tráví a tím způsobují, že náš metabolismus nefunguje.
Také nám řekli, že porod je nebezpečný a proměnili začátek posvátného života v bezbolestný, denaturální, aseptický lékařský akt.
Také nám řekli, že mateřské mléko je nebezpečné, a že ve skutečnosti to není matka, kdo přivádí bytost k porodu, ale nazvali ji "Otec 2".
Řekli nám, že naše tělo dělá chyby, že jediný způsob, jak to napravit, je skalpelem nebo nějakými prášky, návykovými látkami nebo antibiotiky, které předepsali k anestetizaci každého symptomu.
"Cítili" naši bolest, vymyli nám mozek a naplnili ho lží.
Lži vědy, filosofie a historie, která byla ukradena a skryta.
Použili na naše těla záření a začali ovládat naši mysl, aniž bychom si toho všimli. Podívejte se na všechny ty televizní patenty, které způsobují našim tělům nemoce, vynalezli magnetogenetiku a optogenetiku, aby si hráli na bohy a ovládali nás.
Otrávili nás ve jménu našeho dobra, rtuť, olovo, arsen, grafen, barium, stroncium, lithium, hliník, naplnili nás oxidy manganu a my si myslíme, že je to chřipka.
Začali dávat nanočástice do všeho, do životního prostředí, do potravin, do paliva, do polovodičových krystalů a tyto krystaly jsou vyrobeny z kovů obklopených organickou membránou a mohou se aktivovat kdykoliv či při kontaktu s tělem. A objeví se změna, nastane tlak, aktivace, sekvence, nová látka ve vašem těle, a to vše je jen vyslaný signál.
Vytvořili inteligentní prach, který se dá kamkoliv přemístit a aktivovat kdykoli chtějí.
Obloha přestala být modrá, začali upravovat klima, aby vytvořili mraky, ze kterých nikdy "neprší" a začali ničit půdu látkami, které by tam nikdy neměly být.
Naplnili naši atmosféru piozoelektrickými nanokrystaly, díky čemuž se vzduch, který je nejlepším izolantem, stal "vodivou částicí". Ve formě malých magnetů se aktivuje při kontaktu s infračerveným světlem nebo s teplem lidského těla, které pak nemá základní živiny a ztrácí rovnováhu.
Rtuť se používá k získávání mědi z buněk, které chrání nervový systém.
Poté jsou rtuti vystaveny nervy. Ta zanechává všechnu měď v těle, které se zoufale snaží obnovit nervový systém.
Využívají, co máte. Železo a barium tímto způsobem dokáže, že se náš "uměle rekonstituovaný nervový systém" přirozeně stává feromagnetický a mimořádně citlivý na radiofrekvenční záření a další. Nejenže přijímají, ale také generují nové způsoby propojení s umělým zářením, takže lze tyto nanokrystaly zahřívat třeba i radiofrekvencí. Poté se můžete "vznítit zevnitř".
Barium a stroncium, pokud jsou feromagnetické, při kontaktu s příslušnými nanokrystaly, vytváří nové "myšlenkové sítě" a řízený mozek. A to z vnějšího elektromagnetického záření.
Umělá inteligence není jen to, co spojuje facebook a youtube a určuje reklamy, které vás zajímají, a podle toho vás zařadí. Ne, umělá inteligence je to, co vás nutí kupovat si toaletní papír. Ta je to, co vás nutí přemýšlet určitým způsobem, která vás nutí nějak jednat a cítit a sleduje vše, co si myslíte, kde jste, co děláte, co cítíte. To už není budoucnost.
Tohle všechno žiješ, protože TĚ TAK MILUJÍ A JSOU NA TEBE TAK HODNÍ.
Zakryli nám ústa, nechali nás bez dechu, zakázali nám chodit ven, tančit, objímat, žít, a pro co? Protože tě zabijí nebo alespoň odpojí od zdroje.
Můj dovětek: Mě neodpojili. Mě ne! Můj nos je panic. Má intuice ochránila mé děti, nás dva a půl syna. Jsem svobodná.