Zkonsolidována
Ráno:
Jak se vyhýbám politice, víc a víc a intenzivněji vyjadřuji svůj politický názor. Nechci se jí špinit. Nedá mi to. Biju na poplach. ZBYTEČNĚ! Holka, stejně to nezměníš. Jak se projevíš, hned tě sejmou, že jsi kritická. :-) Jak si řídíš svou zeď a vymetáš smetí, už tě obviní. Oni mají právo. Ty ne. Já ne?! Tady se s právem zametá, jak se hodí. Proto je paragraf tak propletený...
Prý v Karlíně se tu před čtrnácti dny objevil autobus velmi tmavých cizinců. Nesleduji. Náhodou se dozvím ex post. Asi jeli do divadla na představení konané za čtrnáct dní. Povídali. :-) Necivilizace se sem dováží v podobě jiných etnických návyků... Pěkně ohlídáme FB, aby lidi neměli nenávistné výroky... Ministr vnitra místo aby konal ve prospěch našeho národa, má ochraňovat ženy svého národa, začne volat k odpovědnosti lidi s nenávistnými jadrnými výroky na FB. (Češi jsou vtipní.) Vlastizrádce. Nekoná. Vyhodit ho? Nelze. Premiér má knedl na hlavě. Jsou proti němu protesty na Letné... Agroferty, Čapák... Mele se to. Kdo s čím zachází, s tím schází... Která strana se vyjádřila k prolomení Benešových dekretů!!! ŽÁDNÁ! Ticho po pěšině. Ztráta iluzí, deziluze... Někteří se jdou opít, otupí smysly; zapomeňte! Řízení oveček na páté prioritě - chemicko technologické. Čím víc ožralý, zfetovaný, zdrogovaný národ, ovlivněný na imunitě, hormonálně, neplodný, tím líp k ovládání procesů; lidi rezignují na základě chemicko-biologického řízení. Alkohol, drogy, cigarety, hormony; pátá priorita. Lidi rezignují. Chcete, aby se lidi nevrtali do politiky? Dejte jim chlast, cigarety, drogy, návykové látky, pilule, tablety, změňte jim hormony v těle, aby se chovali jinak; aby byli apatičtí, neteční k politickým procesům. Aby se nechali vést. Národ nedovede reagovat na prolomení klíčových Benešových dekretů... Nechá se vodit. Odvádět pozornost. Vyřízeno. Hotovo.
Jedna strana zareagovala. Bohužel. Tati, zrovna ta, která ti škodila... Vybral sis rakovinu mozku...
Cyklon B se u nás stále vyrábí pod názvem Uragan D. PROČ? K ČEMU? Nechápu.
Otevírám okno ložnice, dokud je v zahradě chladno. Micicinda se plíží do stínu k šancím.
- Mici!
Pomalu obrací tělo. Šourá se ke mně. Ještě lehám. Hup na okno. Hlídá mě na parapetu. Usínám. Slunce přidalo. Micka zmizela. Zavírám. V domě udržujeme relativní chlad. Jdu se podívat - kam dřív? Vždycky čápi.:-) Ne, dnes vítězí FB. Řehtám se. Lucka vtipně odpověděla. Jj, lidi v noci spějí. Někteří v noci komentují. Přes den nemají čas .-)
Above majestic. Film. Čtu recenzi - prý slátanina... Autoři filmu musí udělat plytký příběh, aby film nebyl pro menšinovou skupinku diváků. Lidem bez zasvěcení nelze vysvětlovat časové mosty. Vyšklebují se. Neznají. Nevěří. Mně se něco podobného stalo. V roce projektování našeho domu jsem měla možnost nahlédnout do budoucnosti. Končila meditace na šestou čakru. Poslední den. Sbaleno. před odjezdem. Moc se mi povedla. Krásný zážitek - drandila jsem v modré laguně na delfínech. Vůbec jsem se nebála, že spadnu. Komunikovali se mnou telepaticky. Byla jsem holčička. Najednou jsem se ocitla nad naší zahradou ve výši asi pěti šesti metrů. Bylo to v rohu, kde kdysi sochař Preclík kutal sochu z lipového kmene do Montrealu na světovou výstavu. V zahradě jsem jen myšlenkou šibovala naším ještě nevyprojektovaným domem do I., II., III. nebo IV. kvadrantu. Nebo do II.? Nebo do III.? Toto slovo nepoužívám. S lehkostí jsem s naším dnešním domem šibovala po zahradě jak na hrací desce. Dodnes to nechápu. Co to bylo za realitu! Ano, viděla jsem budoucnost . Fakt se stala. Péťa mi nosil projekty, vodil mě do domů. Ne, ten je mrňavý. Ne, to je stodola. Ne, ten má dva hlavní vchody vedle sebe.
- Dnes se musíš rozhodnout. zavedu tě do tří posledních domů. Pak nás čeká papírová válka. Máme na to jenom zimu. Jeli jsme ze squashe. Třetí - poslední. Nedodělaný. Právě nahazovali jádro. Zedníci. Míchačka. Majitel nás nechal procházet domem.
- Peťuš, to je on.
- Jaký?
- Nevím, ale moc se mi líbí.
- Ten je hrozně velkej.
Najednou nám začaly hrát různé výhody... Péťa ho nejprve celý o třicet cm zmenšil. Nakonec to vzdal. Nechal ho v původním měřítku. Dům jsme začali stavět příštího roku 16.4. V květnu stála hrubá stavba. Teprve po roce mi došlo, že to je on. Ten z té meditační vize. Zapomněla jsem na něj. Volala jsem na Péťu:
- Peťuš!! To je ten dům!
- Jaký dům!
- Ten co jsem loni viděla. Přízemní bungalov. Jen to stání u něj nebylo.
- To jsme si nechali přirýsovat.
Tak tu sedím v našem domě, který byl natočen dřív, než jsme ho začali vybírat, projektovat, stavět. Dávno byl natočen. V rohu hojnosti byl až na posledním místě. Ale uskutečnil se na začátku. Čekalo mě jen asi pět šest let do důchodu. Pak už by jeho postavení nebylo tak hladké... Splnil se mi do poslední čárky celý Roh hojnosti. Náhody neexistuji. - Film Above majestic je pro někoho slátanina. Jelitáři vědí. Jiné fyzikální procesy používané elitami k řízení národů. Oveček na Letné.
Copak dělají čápíci? Největší máchá zase křídly a nadskakuje. Legrační. Nacvičuje na první let. Mám o něj obavy. Zbytečné. Čápi na komíně tu běží celý den. Mám na ně čas ráno a večer. Krása. Svoboda. Řád. Největší pořád a stále nadskakuje, máchá křídly. Kdy už?
Píšu odpoledne:
Před obědem. Vedro. Banka. Trhovec. Jahody, brambory, okurky. Potkávám klientku. Taky byla na Letné. Taky nevědoucí. Vnitřní hlas:
- Ireno, mlč! Už dej pokoj! Nikoho nic nezajímá. Nechtějí vědět informace. Žijí dnes. - No jo, jenže nevědí, že strkají hlavu do oprátky. Taky jsem zvonila. Taky jsem děsně chtěla do EU, abych na letišti nemusela ptákovat s pasem. Bože, hlupaňo...
Doma jsem ráno hledala petice. Jasně, tu, kterou nechci, je všude. Hledám Petici za vyplacení dlužných válečných reparací Spolkovou republikou Německo. :-) Plníme fci jejich krmelce. Sají nás po staletí. Okrádají, obírají, olupují, vraždí, vypalují. Neplatí, nevracejí, nehradí. Pasou nás v montovnách. Na směny.
Ťukni k přečtení:
Lucko, včera jsem se rozohnila právě pro toto. Ty mi píšeš,
že se nedržím tématu. A to se velmi pleteš. Držím. Protože nejde vůbec o agenta
Bureše a Němcovou. Jde o odvedení pozornosti. Plánovitě. Cíleně. Seehofer cíleně škodí, rozvrací naši vlast. A pomáhá organizovat Milionový chlívek...
Během dne jsem se zkonsolidovala.
Utíkám ještě Lidl, drogerie. Parkoviště. I Lidl i Kafuland - holá žhavá výheň. (Myslím, že majitel se jmenuje Schwarz, nepletu-li se.) Fotím. Žádná travička, žádný vodní zdrojík, studánka, pítko, ani jeden strom. Ten, co je vidět na fotce, přežil ze staré zástavby. Jen beton, beton, beton. Kolik je tu °C? Šedesát? Víc? Fotím. V Lidlu klimatizace. Konečně jsem se po týdnu zbavila kašle po naší klimatizované cestě na Medlov. Spěchám, ať jsem v tom mrazáku co nejkratší dobu. Fotím obě parkoviště. Potkávám známého.
- Ahoj, Lubošku!
- Péťa šel dovnitř.
- Do Kauflandu? Lubošku, co ti tu chybí?
Naskakuje do dodávky:
- Strom.
- Jak to víš?
- Protože tebe to napadlo až dnes, když to tu žhaví.
- Jo. Máš pravdu. Nikdy jsem si toho nevšimla.
Domů. Vidím z domu Petrouškovu prdelku v bazénu. Loví lístečky...
V bazénu:
- Peťuš, mám takové trápení. Lidi na Letné se nechali nachytat. Ale je jim jedno, že soud vydal první majetek esesákům. Vlastizrada! To byl jen balonek. Teď přijde Morava. Peťuš, to je památek, lesů, škol, polí, divadel... Lichtensteinové už se tetelí radostí. v roce 90 proti nim vyjelo OF. Dnes jsou lidé zpracovaní, utahaní, apatičtí. Nikdo nic. Jen jedou hulákat na Letnou.
- Víš co? Ty to nezměníš. Jen se trápíš. Tak mysli na to, že jsi zdravá. Tobě dům nevezmou. Jim to dojde pozdě. To není tvoje věc. Raduj se z vody, ze slunce. Přestaň se tím zabývat.
- Jo. Jo. Dobrá. Jenže je to naše země, vlast...
Utíkám do domu nandat si na talířek oběd. Brrr. Je tu zima. 25°C. Přes den tu je chlad. Večer se stejných 25°C změní na vedro. Zvláštní. Nalévám do vody na oplachování ovoce ocet. Patentní láhev. Lehce otevřu. Ne a ne zavřít. Vracím se k bazénu.
- Peťuš, mně to nejde zavřít.
- Ukaž! Prosím tě, cos s tím zas udělala?
- Nevím. Lehce jsem to oddělala jako vždycky.
- Vždyť to nejde zavřít. Tys to obrátila naruby! Jaks to dokázala!?
On se vždycky tak upřímně mým výkonům diví. Normálka. Njn. Rodinná mantra: Studuj, studuj, hlavně na nic nesahej. Plním. Přemýšlím, přemýšlím o hloupostech (teda pro mě důležitostech) a u toho rozbíjím. Roztáhne dráty, vrátí zpět, scvakne. Šikovný. Obrácený zámek u octa už zas vrácený zpátky - fungující.
Ráchám se ve vodě. Kafíčko. Skoro 34°C. To miluji. Zahrada chladí. Tráva není spálená. Naprosto odlišné mikroklima od výhně u Kauflandu.
- Počkej, až odjedeš do Phy. Podříznu tady tenhle strom, támhle ten zkrátím...
- Peťuš, opovaž se. Ani to nevyslovuj. Stromy se leknou a komáři tě pokoušou.
Vyvalujeme se, chladíme, užíváme svého! :-) Prý když nám to vezmou, nic se nestane. S Péťou se ničeho nebojím. A milionový chlívek je mi u ... ukradenej.
- Peťuš, dnes zaleju jíchou.
- Tak to se připrav. To tě sežerou.
Nic takového se nekoná. Petroušek odjel pro mléko. Ostřihuji koncové větvičky rynglátka obsypané mšicemi. Padají na hladinu. Obžírají je vosy, divné berušky. Nějací imigranti. Hnusné. Kde jsou naše krásné červené puntíkované. Petroušek je tu.
- Tos neviděla, jak byla paní Lemberková obsypaná mouchami. Víš, sedají na krávy.
- Paní byla asi zpocená.
- A povídala, že bych nevěřil, jak koušou. Tak jsem jí povídal, že věřil. :-)
- Peťuš, na mě padaly ty šeredy berouší a jak dosedly na mé bílé tělo, hned mě kously. Skočila jsem do bazénu.
Přesouvám se na lehátko. Pracuji. Telefonuji. Paní přes internet. Potřebuje shodit aspoň padesát, lépe šedesát kilo. Hezký rozhovor. Říká:
- Představte si, dceři povídám, že jsem upadla na peróně. Neznala to slovo.
- Jo, oni neznají sráz, střenka... Ale anglicky - to jo.
Ve dvacet školení. Nechce se mi domů. Venku příjemno.
- Nekoušou tě?
- Vůbec ne. Zalévala jsem. A nic.
Ještě si vyrobím lapač komárů. Schválně, jestli v něm ráno budou plavat... Každý je svého štěstí strůjce. Tak dnes - jak lidi miluji - ať mi vlezou na záda. (Abych neurazila - ať mi dají pokoj. Zrovna dnes nechci nikoho vidět.)
Dobrou noc!
P. S.
Jinak tam jeli dobrovolně
Jan Cidrych10 hod
Letná , Jan Cidrych, 26.06.2019 14:15:52
Odměny za demonstrace Tento formulář nikde nesdílejte ani je nezasílejte nikomu jinému. Slouží pouze pro účely demonstrujících. Vyplněním formuláře souhlasíte se zasláním této odměny na Vámi uvedenou adresu nebo bankovní účet. *Povinné pole E-mailová adresa * Vyberte z demonstrací, kterých jste se zúčastnil * 6.5.2019 Staroměstské náměstí Odměna 400,- Kč 21.5.2019 Václavské náměstí Odměna 400,- Kč 23.6.2019 LETNÁ Odměna 500,- Kč 4.6.2019 Václavské náměstí Odměna 500,- Kč Jiné: Měli jste vždy vlastní transparent? * ANO (Odměna 100 Kč) Ne Ze kterého města jste přijeli? * Jaké jste měli náklady na dopravné na demonstraci? * Kam si přejte zaslat odměnu za demonstrace? * Uveďte jméno a příjmení * Uveďte adresu * Jděte doprdele
Reagovat
Re: Letná , Jan Cidrych, 26.06.2019 14:16:56
Čtu a jen jsem dopsal JDĚTE DOPRDELE
Reagovat
P. S. 2:
Dne 13.3.2019 bavorští poslanci Katrin Ebner-Steinerová, Markus Plenk, Christoph Maier a Andreas Winhart požadovali projednání usnesení, které by označilo Benešovy dekrety za protiprávní a odporující lidským právům, a které by zavázalo zemskou vládu vznést požadavek na jejich nezbytné zrušení.
Dne 8. června 2019, opět jako jeden z hlavních řečníků na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, tedy jedné ze součástí Svazu vyhnanců, konaném v Regensburgu, prohlásil německý spolkový ministr vnitra Horst Seehofer za velkolepou myšlenku, aby se příští sudetoněmecké srazy konaly v Čechách, a posteskl si, že to bohužel nepůjde dřív, než za dva až tři roky, protože ještě nejsou odstraněny všechny překážky, které tomuto německému cíli brání.
Dne 8. června 2019 bavorský ministerský předseda Markus Soder při projevu na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení navrhl, aby byli sudetští Němci navrženi na Nobelovu cenu míru za usmiřování s Čechy, tedy že odpouštějí utrpení, které jim Češi způsobili za 2. světové války. Výše uvedenému nadšeně tleskali i přítomní představitelé politických stran a hnutí z ČR.
Z těchto důvodů jsme pochopitelně velmi znepokojeni tím, že by se tyto organizace veřejně hlásající úmysl zrušit Benešovy dekrety, a to dokonce ústy člena německé vlády, a bavorských poslanců, měly scházet na výsostném území České republiky, aby odtud šířily svoji touhu po revizi výsledků 2. světové války.
Požadované zrušení Benešových dekretů, by totiž části občanů Německé spolkové republiky umožnilo vznést žaloby proti České republice, a domáhat se tak před Evropskými soudy vydání nejméně tohoto majetku:
185 303 domů na českých, moravských a slezských vesnicích
263 818 nemovitostí v českých, moravských a slezských městech
28 942 kilometrů čtverečních českých, moravských a slezských sadů, lesů, polí, pastvin, vinic, rybníků a stavebních parcel
4 416 školských zařízení, včetně částí Karlovy University a moravských universit.
20 muzeí se všemi exponáty
28 divadel
862 českých, moravských a slezských národních kulturních památek a jiných významných kulturních staveb
Přičemž takto vznesené majetkové nároky, by po zrušení Benešových dekretů, nebylo jak odmítnout, a plnění by bylo na všech občanech České republiky, protože Česká republika, již tyto majetky nevlastní, a musela by tedy na náhradu Němcům poskytnout finanční plnění. To by v konečném důsledku vyvolalo situaci, že by nebylo na výplatu důchodů, sociálních dávek, na zdravotnictví, a školství, a to po dobu několika desítek let.
Příkladem takové situace je současné Řecko. Německá vláda po něm tvrdě vymáhá všechny jeho dluhy a přitom současně odmítá Řecku zaplatit válečné reparace, a to dokonce i dluhy z roku 1942, kdy okupovanému Řecku nařídila, aby Německu bezúročně půjčilo 476 milionů říšských marek, a ty mu do současné doby nevrátila a dokonce je odmítá i započíst s řeckými dluhy Německu.
Jsme znepokojeni, že současná německá politika ústy členů vlády i poslanců soustavně napadá právní řád České republiky i výsledky 2. světové války. Obojí se pokouší revidovat, jako by Německo válku vyhrálo, a jako by byli Němci válečnými oběťmi, a ne původci válečných zločinů. Zároveň německá vláda odmítá platit německé válečné reparace České republice. Polsku a Řecku. Podle závěrečného výsledků Bruselského reparačního úřadu Německo stále dluží České republice nejméně 19,4 miliardy USD, a to k závěru roku 1959, tedy ve skutečnosti sumu značně vyšší.
Jsme znepokojeni tím, že český velvyslanec v Německu, Tomáš Jan Podivínský (KDÚ-ČSL), dokonce hlavního strůjce všech těchto útoků na Benešovi dekrety, Horsta Seehofera, ve své pozdravné řeči k letošnímu sudetoněmeckému sjezdu jménem české vlády mimořádně ocenil za jeho údajné úsilí o rozvoj českoněmeckých vztahů, místo toho, aby okamžitě opustil sál jednání sudetoněmeckého landsmanšaftu, jakmile zjistil, že Horst Seehofer, tento úhlavní nepřítel Čechů, Benešových dekretů a poválečného uspořádání Evropy, bude jeho hlavním řečníkem.
Jsme hluboce znepokojeni, tím, že místopředsedkyně ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jana Levová (SPD) šířila prostřednictvím sociální sítě Facebook v červnu 2019 lživé zprávy o tom, že německý parlament schválil zákon o nedotknutelnosti Benešových dekretů, a přitom se aktivně stýkala se členy bavorské AfD, účastnila se jejich volební kampaně, a nijak nereagovala na pokusy poslanců AfD Ebner-Steinerové, Plenka, Maiera a Winharta, kterými se snažili zrušit Benešovy dekrety.
Komu připadne Kuks?