Žofie nezklamala. Pokropila zahradu, pole, louky. Ledový fičák se prohnal zahradou

Čtvrtek. Setsakramentská zima. Na mapě republiky v Krkonoších ještě asi dva metry sněhu. Jak zafouká vítr od hor k nám do nížiny, citelně pociťujeme ledový dech.

Na tg hledím na naši malou Žofii von králíkárnen. Linda našla její kotěcí fotky. I fotečku z 17.7. před dvěma lety, kdy jsme si ji vyděšenou přivezli cestou ze Špindlu do jejího nového domova. Dnes má Žofka svátek, píše Linda. Svátek? Před týdnem narozeniny, dnes sv. Žofie, kuchařka zmrzlíků.

Stará Šumava a kousek Českého lesa je ve městě Kašperské Hory.

O LEDOVÝCH MUŽÍCH A JEJICH KUCHAŘCE ŽOFII.....

Znáte zmrzlé muže? Pokud máte zahradu, tak zcela jistě. Pankrác, Servác a Bonifác jsou tři zmrzlí muži, kteří každý květen s ledovým klidem pohřbívají naděje zahrádkářů, sadařů, vinařů i ovocnářů. Zdá se, že i kdyby na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně. Nejstarší květnové pranostiky, které komentují riziko studenějšího počasí, pocházejí už ze 17. a 18. století. O sto let později se s nimi díky oblíbeným lidovým kalendářům seznámili prakticky všichni. Jejich tažení zatrhne ubrečená Žofie – ubrečená proto, že tento den obvykle propršel. Koloběh přírody se od dob našich babiček a prababiček výrazně změnil. Počasí je dnes úplně jiné, než bylo před sto lety, přesto ledoví muži občas vytáhnou drápek.

O ledových mužích.....

Tentokrát se zas jednou skoro nachlup přesně ukázalo, že "Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie jsou čtyři zmrzlíci". Na věci nic nemění, že se k notorickým zmrzlíkům tentokrát připojil také Řehoř Naziánský, Gordián a Mamert; lidová pranostika tohoto roku měla pravdu, i když Československá vlastivěda poněkud skepticky podotýká, že květnová situace ochlazení "není obzvlášť vázána na data čtyř zmíněných světců".

Zato prý "jest nějaká souvislost s plovoucími ledy od polárního moře". Přesto jmenovaný pramen uznává, že "nepředpojaté pozorování přenesené z jedné generace na druhou může skrývati mnohé zdravé a cenné jádro". Toto mínění o lidových pranostikách plně potvrzuji; například už po mnoho let shledávám, že "na Nový rok o slepičí krok" a že "na Tři krále o hodinu dále". Vrací-li se takto počasí k starým pranostikám, je v tom vidět konsolidaci poměrů a návrat k domácím tradicím. Snad se z toho důvodu osvědčí i další pranostika: "Studený máj, v stodole ráj." Což v moderní řeči znamená další agrární krizi a stoupnutí maloobchodních cen.

KAREL ČAPEK: Lidové noviny 17. 5. 1935

Je mnoho věcí, na které jsme si zvykli tak, že už o nich ani neuvažujeme, a přesto za sebou mívají pozoruhodnou staletou historii. "Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček" aneb Květnové pranostiky našich předků. V květnu se často "láme" počasí. Řádí Pankrác, Servác i Bonifác, ale i Žofie. Co naši předkové zjistili a jaké pranostiky na květen vymysleli?

Pranostiky spojené s vpádem studeného vzduchu v polovině května patří k jedněm z nejstarších, první zmínky o "ledových svatých" jsou již z počátku 15. století. Je nutno si uvědomit, že v tu dobu se datum stanovoval podle Juliánského kalendáře, dvanáctý květen připadal tehdy na dnešní přibližně dvaadvacátý. Z klimatologického hlediska toto období patřilo k tzv. "malé době ledové", poměrně výrazné chladné periodě, trvající od 14. do 19. století. Lze proto předpokládat, že v tomto období se květnové mrazy vyskytovaly dosti

pravidelně i ve druhé dekádě, jak dokazují četné záznamy z kronik. I po změně kalendáře na gregoriánský se podařilo německému klimatologovi G. Hellmannovi prokázat výskyt výrazných květnových ochlazení v první polovině 19. století s četností výskytu 50 – 60 %, tedy s dobou opakování každé dva roky. V tomto století malá doba ledová ještě doznívala a teprve v dalších letech se začínalo postupně oteplovat. Poprvé je zapsal Čelakovský Pranostika o ledových mužích u nás zdaleka nepatří k těm nejstarším. Ještě v 17. a 18. století o nich překvapivě není ani zmínka. Vůbec první záznam v českých zemích je až ve stoletém kalendáři z roku 1846 a zní: "Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří, po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodlivého mrazu." Jména všech tří svatých se pak objevují až v rýmovačce, zaznamenané F. L. Čelakovským roku 1852: "Pan Serboni pálí stromy." Lidé vnímali propojení mezi stavem přírody a budoucí úrodou velmi citlivě. Jakékoliv odchylky byly v květnu považovány za předzvěst problémů v dalších měsících. Dnes máme pranostiky spíše jako zpestření a můžeme přemýšlet nad chytrostí našich předků.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-15-zelena-je-barva-nase/1675299080

Běžím mokrou trávou, asi pršelo, vyrýpnout si pamelišku. Do koktejlu přidávám vršky smrku. Dnes končí síla kopřiv. Jenže po zahradě je mám snědené.

Na devátou přijíždí klient AM.

- Předevčírem mi zemřela maminka.

- Konečně. Vysvobození pro ni i pro tebe. Upřímnou soustrast!

- Byli jsme u ní asi tři dny před tím, už měla jen zavřené oči.

Pamatuji, že v DD někteří lidé nechtěli otevírat oči. Vidět tenhle zvrácený svět. Když si moje mamka zlomila noženku, z fakultky ji šupem vylifrovalli na LDN. Naivně jsem důvěřovala a doufala, že ji tam rozchodí, rozcvičí. Kdepak. Když jsem ji vyvezla na sluníčko asi po čtrnácti dnech, nechtěla otevřít oči.  ¨

- To je naposledy, co vidím slunce.

- Ne, mami, budu tě stále vystavovat sluníčku.

AM měl maminku v penzionu v jejich městě. Chodil za ní každý den; zdržoval se tam půl dne i více. Její stav se zhoršoval. Jednou potřeboval na víkend odjet. Bratr z Moravy měl hlídat. Vyřešil to tak, že v době C19 maminku ukradl. Odvezl. Začal bratrský nesoulad. Bratr si zažádal soudní cestou o opatrovnictví. Dokonce dal bratra AM k soudu. O peníze. Ale on je neukradl. Měl je na maminčino vegetování. Bratrovi posílal, když bylo třeba na větší výdaj. Právník mu řekl – peníze jsou na vašem kontě. Není co řešit. Bratr se s ním nechtěl bavit. Vztahy se pokazily. Před třemi dny volal. AM obědval. Tušil. Protože při poslední návštěvě asi tři dny nazpět, měla maminka opravdu zhoršený stav. Zavolal zpět. Ozvalo se:

- Opatrovnictví skončilo. Postarej se.

Na úmrtním listu hodina smrti 12.30 hod. Telefonní zpráva ve 14.30 hod. Pozůstalí mají osm hodin na odvoz těla.

Pod neustálým bombardováním telefonem, kdy už si tělo odvezou AM se spojil se službou v jejich městě. Dohodli cenu za převoz ještě dnes. Mezitím ale třetí bratr nevydržel a oslovil firmu Drozd v  místě úmrtí maminky, aby aspoň převezla tělo k nim. Už se to šmodrchalo. Drozd nechtěl vydat tělo. Nocleh za tři tisíce. Nakonec převoz za dvojnásobnou cenu.

Bezmoc tě obchází v dnešním dravčím neslušném světě.

- Já zaplatím pohřeb. Zbylo mi na kontě. 

Povídáme o indoktrinaci mladých.

- Ireno, jim nic nevzali. Jen jízdné. A to stejně zacálují rodiče. Oni věří tomu, co jim napovídají ve škole a v televizi. Rozdělili nás. Koukají na nás jak na marťany.

- Mají předmět mediální výchova. Jsou jejich.

Ptám se na hrob. Jestli bude maminka pohřbena u nich ve městě. Ne. Asi půl hodinky daleko. Proč nepřestěhují hrob…

- Jedna holka studuje v Brně. Nevíme, kam se poděje. Druhá staví dům v Olomouci. Takže je úplně jedno, kam budou jezdit na hrob.

- A je to tak.

- A ještě jsme celá léta byli vedeni, abychom šli za prací. Takže nějaké udržování tradice, hroby… Lidi se stěhovali...

- Mocní mysleli na všechno. I na maličkosti.

Na svůj věk má hezké výsledky. Jen břicho ještě zmenšit. Ta břicha!

Střídají se s manželským párem. Paní za rok začala chodit, zmenšila se po obvodech. Začala jezdit na kole. Cvičí. Perfektní.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-15-realizovali-jsme-se

Petroušek je tu. Má dnes volno. Jde natřít stůl. Rozkládáme ho spolu. Mám dva nové ubrusy. Jeden půjde na stůl u chaloupky, druhý na tenhle velký rozkládací.

Jdu vytřít skládek, chaloupku. Vyndávám slunečník a žárovky na něj. Nesu si štafle. To jsem zvědavá, jak to tam naondím. Štěstí. Mám Petrouška. Vymýšlíme, jak pod střechu slunečníku narvat nekonečně mnoho žárovek.

Fičí víc a víc. Chodím bosa. Teplo vypadá jinak.

Přenášíme stůl a židle na taneční parket. :-) Staré místo zas se oseju. A tak stále dokola…

Když něco funguje, je třeba to rozdrbat. U nás ve městě úspěšně energetika pomáhá lidem. Nejsou zadluženi. Daří se. V čele stojí inženýr, který se vyučil, pak vystudoval průmyslovku, teprve na to získal inženýrský titul. Umí se položit do prachu pod stroj. Šetří městu peníze. Blesk z nebe - vypsáno výběrové řízení. Hanba, hanba! Komu asi šlápl na kuří očíííčko.

Jdeme domů. Smouší se. Kuchařka zmrzlíků bude skrápět krajinu deštěm. Odpočívám. Linda volá.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-15-koncert-na-fr-velvyslanectvi/1675338279

- Mami, teď jsem byla v Parlamentu na zajímavém setkání. Mířím na francouzské vyslanectví na koncert.

- Jen jeď! Pak se ozvi.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-15-mohou-priletet

Včera poslala fotky svých prvních dvou úlů. Vydýmila je. Nebo tak něco. Jak začne pěkné počasí, i ona začne. Včelařskou výuku. Jéééžišek jí nadělil kuklu, dýmák, rukavice… Copak by tomu říkal děda. Ten, z jehož košile jsem včera žehlila kapesník do postele. Měl včelín. A na zahradě barevné bedničky úlů. Vlastně v mém dětství asi ještě barevné nebyly. Byly všechny stejné. Ze dřeva. :-) Hodně štěstí a zdaru v medové kariéře!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-15-dnes-slavila-jdeme-spat

Dobrou noc!