Zrzka objevuje svět
Ráno. Neděle. O hodinu více. Šla jsem si lehnout po staru v půl třetí, po novu v půl čtvrté. Dodržuji spánek šest hodin. Půl deváté. Za pět minut začíná břišní jóga taneční s Janou VanCoppenolle. Cviky na úplňkové čištění. A já to stihla. Protahuji se, natahuji, dýchám, cvičím. Dva cviky nedotáhnu. Ireno, jsi dobrá. Hodinu - zvládáš s lehkostí.
https://www.youtube.com/watch?v=lW_6N70thIA
Cvičení s Janou VanCoppenolle mi naladilo mysl, tělo, ducha na radostnou notu. Ne nadarmo Tyrš razil heslo: V zdravém těle - zdravý duch. Je třeba vytrvat v síle, nepoddávat se. Nenechat si vymývat hlavu kovidovou propagandou. Ano, je kolem nás smrt, zlo, černota, ale tyhle balonky jsou sem vpouštěny na strašení. Pouze silný vytrvá. Tužme rodinu; opečovávejme své blízké; milujme se, navštěvujme se bez ohledu okres ne okres; jsme svobodní lidé i s nasazenými košíky na čenichu; pomáhejme si navzájem, posilujme, vzpomínejme na hezké, ale pouštějme staré pryč. Už v novém životě tu nemá "staré" co dělat. Vyhlížím Novou zemi; vizualizuji, nenechávám se zapráskat kecy z manipulační skříňky. Stahuji čirou energii, posílám do světa potřebným... V tomto týdnu mi chodila myšlenka, že už nikdy neobejmu maminku. Zkouška. Tuhle hloupou deprimující energii mi někdo poslal do hlavy. Pryč s ní! Večer se opravdu Nora Fridrichová vycajchnovala. Ty kříže na Staroměstském náměstí - manipulace. Kdo kdy viděl izolovaný vir kovidu 19? Kdo zemřel na kovid? Kolik lidí to bylo? To, co tu je, je něco nového. Na neléčení umírají lidi na dýchacích přístrojích jak na bažícím pásu. Raz dva tři. Kdo to ještě neví?! Proč se nepoužívají léky? Proč je neschvalují? Ba zakazují? Jaký to má důvod:
Olga Techetová:
Dokument z webu SUKLu - jediný v angličtině, jinak vše v češtině. Píše se tam: Česká republika se dobrovolně přihlásila do klinické studie používání experimentální vakcíny Covid 19. Dobrovolně se přihlásili. Dobrovolně udělali z českého národa pokusný krysy. A nikdo se nás neptal. Aby toto mohlo probíhat, protože ta vakcína nikde na světě není schválená, je prostě experimentální, tzn. že probíhají klinické studie, tak aby se mohla používat, musí být nouzový stav. Proto ho uměle používají. Zároveň je tam napsáno, že se nesmí používat žádné jiné léky, které by narušily reakci organizmu na tu vakcínu. Proto dělají problém s některými léky, který by pomáhaly a který jsou normálně schválený. Ostatně seznam léků na covid na SUKlu najdete taky.
Od Mirky H.:
"Každý, kdo se podrobí tomuto lékařskému zákroku, by si měl být vědom, že tato do těla implementovaná látka je přihlášena podmíněně na dva roky, tzn., že se jedná o vědecký experiment, jehož účastníkem se očkovaný stává. Na informovaném souhlasu by tedy mělo stát, že očkovaný je součástí pokusu a že si je vědom možných rizik, za něž výrobce nebere zodpovědnost", řekl německý právník Dr. Justus P. Hoffmann, člen Corona-Ausschuss.
Pozn.: Týká všech na trhu vyskytujících se vakcín proti "C-19"
Ludmila Brychtová
Prosím, může mi někdo říct, kdo se jmenuje Česká Republika a proč se ten člověk přihlásil? Nebo měl ještě někdo jiný tak blbý nápad?
Názor jedné z mnoha lékařů:
https://www.youtube.com/watch?v=qCDu5wo3O4s
Osprchovat, zlidštit. Dnes pijeme. Úplněk.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-28_S_maminkou/
Simonka spojuje hovor. Maminku vykoupala, vyfénovala. S mamkou to je dnes interaktivní.
- Jak se máš?
- Jako nahý v trní.
- Všichni se máme jako nahý v trní. Kdopak by si nechal dobrovolně zakázat zpěv, pohyb, návštěvy rodiny, cvičení, kadeřníka, hospody, fitka, divadla, zásahy do integrity těla - šťourání v nose, očkování - které není očkování. Děti nechodí už rok a půl do školy. Páchají tu experiment na lidech!! A lidi o tom nejsou informováni! Protože v nouzovém stavu to lze.
S maminkou povídám o našich vitamínech Herbalife Nutrition, o prostředku na posílení imunity. Taky chvíli vcelku dobře luštíme. Maminka hezky reaguje. Jdu probrat košík. Ty vorle - jak jsem to v prosinci přivezla naposledy se vším všudy, tak nalézám.
Odpoledne ke kafi Péťa s údivem sezobne jeden vanilkový rohlíček, jednu medvědí tlapu, jednu bábovičku. Zítra odvezu mamince kofily, kaštany... Taky vánoční podkovu se čtyřlístkem. V košíčku nacházím dva zpěvníčky. Jdu ke klavíru. Mám u něj stoleček s propagací. Nechce se mi ho odsouvat. Na dlouhé ruce hraji Jó třešně zrály. Škobrtám. Mnoho let jsme nehrála. Možná od doby, kdy jsem měla pár hodin hudební výchovu na doplnění rozvrhu. To bude skoro třicet let. Simonečka šla na svačinku před obědem. Nezávidím těm holčičkám jejich dřinu. Jó, ještě před pár lety, kdy každá měla osm víceméně chodicích a sebeobslouživších se - to bylo jinčí kafe. Stihly posedět... Kávová společnost živelně se utvořivší na konci chodby se o sebe postarala na dvě hodinky sama. Babky zpívaly, popíjely přeslazenou kávu. Dokud byl v cukřence cukr, sladily. Pečovatelky měly opravdu víc času. Stihly jim předčítat pohádky, příběhy. Aktivizovat. Házet si míčem. jeden je stále u mamky na pokoji. Koupila jsem ho zbytečně. Byl lehounký, přiměřeně velký. ale protož ho koupila Hrobská... No, nic. Dnes s indiány - to je fuška. Každá by měla mít tak maximálně čtyři, aby vše stihla bez nervů, s přímou péčí o člověka, ne jen s obsluhou lidských potřeb.
Celý život jsem dnes slavívala s kolegy Den učitelů; mé kamarádce Soně jsem blahopřávávala k svátečku. Skládaly jsme spolu slib učitelů v Novém Městě na zámku. Byla jsem už asi ve třetím ročníku, když Soňa na gympl přišla do prváku se zabalovačkou. Pamatuji na ten den. Odcházely jsme z tělocviku. Musely jsme suterénem. Soňa přišla zadním vchodem do suterénu. V zabalovačce si nesla prvorozeného Pavlíka. U nás ve třídě měla Olina Davídka ve druháku a Svatka Jiříčka před maturitou Před tím nějaká Palmová ve třeťáku. Soňa trhla rekord. Prvák. Studovaly jsme spolu později na fakultě. Sonička brzy začala, brzy skončila. Byla nemocná. Už v dřívějších dobách dostala jednou za čas pár vzácných injekcí - jedna asi za dvě stě tisíc korun. A dva tři čtyři roky pohoda. Před víc jak deseti lety den před Silvestrem vydechla naposledy. Volala mi před svým odchodem. Neměla jsem čas. Vánoční dárek jsem přivezla pozdě. Nepředala jsem ho. Nerozloučila jsem se. Rok na to její Pavlík, nesmírně inteligentní, jel poslední jízdu ve Špindlu. Měl zrovna nějaké fungl nové drahé luxusní auto. Vyjel ze sjezdovky. Soňa si ho stáhla k sobě.
Když Pavlík studoval v Pze VŠE, přivydělával si jako číšník v Dlouhé. Jak se to jmenovalo? Baroko? Už nevím. Polévka stála v té době v tomhle luxusním podniku asi pětistovku? Normálně kolik - dvě koruny? Pětikorunu? Na zákazu stání tam nějaký boháč zaplatil asi dva tisíce pokutu, jen aby si v klidu snědl tu předraženou želví polévku. Pak odjel. Že by Pavlík obsluhoval nějakého veksláka? :-)
https://www.mjakub.cz/zivot-j.-a.-komenskeho?idc=127
Dávám rámeček na FB; připomenutí J. Á. Komenského. Nikdy jsem za čtyřicet let nezapomněla v březnu na dvě výročí na nástěnku. Den Horské služby a narození Učitele národů.
Před 429 lety se narodilo na konci relativně klidných dob do nebezpečných časů miminko. Dali mu jméno Jan. Rodiče mu umřeli v jeho dvanácti letech. Chlapec se proslavil prací pro lidstvo v celé Evropě. V roce narození jsme znali Ameriku sto let. Myslím, že lodi připluly v říjnu. A Jan Ámos se narodil v březnu za sto let. Ve dvanácti se sirotka Jana ujala teta. Poslední období svého pobytu ve východních Čechách (1626-1628) strávil Komenský v Bílé Třemešné u Dvora Králové na tvrzi bratrského rytíře Jiřího Sadovského ze Sloupna. Odcházel rok po vydání nové ústavy - Obnovené zřízení zemské.
Shodou okolností zrovna v pátek ve Třinácté komnatě Rony Martona byla zmínka o J. Á. Komenském. Vyprávěl, že chtěl jít z Indonézie studovat do Japonska, ale nabídli mu Československo. Prý do země Jana Amose - on ho tehdy neznal. Pro mě důležité - zmínil se. Jestlipak si dnes někdo vzpomene? Jó, kovid, kovid a peníze za něj hýbou myslí lidí. V hraném dokumentu o Komenském názorně ztvárnili těžkou a nebezpečnou dobu. Na každém kroku lapka, žoldnéř, zabijáček pro váček u pasu. Komenský stále na cestě, stále na útěku. Jeho blízcí umírali. O své dílo přišel, strávil mu ho oheň. Milovanou rodinu poztrácel... Neumím si vůbec představit děs Třicetileté války. Přesto vydržel do relativně vysokého věku.
Petroušek je tu z rachoty. Dnes obědváme ve dvě. Stihla.
Kocour mour je u nás od rána až do večera. Co potřebuji sníst, obstará on. Z polévky
dostal měkké droby. Hltal, až mu zaskočila kůstka. On u toho ještě stíhá
děkovat a lísat se. Zrzka by se křupiček ani netkla. Jo venku, tam se snaží.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-28_Kanyrkove_nove/
Převlékám. V únoru jsem si v Bonprix objednala hezoučké světlé povlečení s krajkou a kanýrky. Skvělé.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-28_Zrzka_na_parapetu/
Co to? Zrzka vyskočila na parapet u ložnice. Aha - den D. Když byla kotě, vždycky sklouzla. Pozor. Neotevírat okno! Jednou otevřeš, vždycky otevřeš. To už jsme tu měli deset let. S nočním bubnováním dovnitř ven, dovnitř ven. Několikrát za noc. Už půl roku spíme jak andílci. V žádném případě Zrzka nesmí zjistit, že okno se dá otevřít. Ten náš retard stále ještě neumí vidět sklo. Necháme jí utajené i okno Fotím si medvídě na parapetu. Načuhuje dovnitř. Obíhám dům. Pochopila. Ano. Po fasádě dolů. Na jaře ji musím umýt. Je špinavá ještě od Micky. No hlavně, aby Zrzka nenačetla z morfogenetického pole domu, že tu tloukla vytrvale její předchůdkyně na okno tak dlouho, doku neuspěla. Otrok vstal a otevřel. Ne, toto se Zrzka nesmí nikdy dozvědět!
Vytírám. Nevím, co to do mě vjelo. Peťulka jde rozhrnout a
okopat stromy. Mně se asi dnes do zimy nechce. Peču skvělý koláč z FB. Ale
ten si je. Po té vánoční jednohubce Péťa hltá jak ten kocour.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-28_Zrzka_a_jeji_host/
Na terase venku máme dvě křesílka. Jsou pozůstatkem z mládeneckého pokoje mého prvního muže. Měl tmavě modrý až černý strop, na něm hvězdy. Rudá křesílka a stoleček... Výstřední.
Po nastěhování do našeho domu se nehodila. Petrouškovi jsme zařídili nový pokoj na míru. Křesílka sloužila dlouhá léta naší Micicindě. Odpočívávala na protějším, aby měla výhled o pohybu u vchodu. Zrzka se na křesílku uvelebila poprvé včera. Ale na opačném, než sedívala Micka. Nevidí na vchod. Asi opravdu retardovaná. Ona nepotřebuje vidět, kdo vychází z domu? Asi na to nepřišla. Péťa mě informuje:
- Zrzka vyhnala moráka z branky.
Za chvíli nová info:
- Tak si představ, že ten drzoun sedí nahoře na parapetu nad Zrzkou.
Za chvíli změna:
- Kocouři tady chrápou na křeslech Běž se na ně podívat. Už ho nekrm. Jinak se ho nezbavíme.
- Toho se už nezbavíme nikdy.
Můj oblíbený pořad. Co naše babičky uměli a my jsme
zapomněli. Minulý týden zamontovali propagandu očkování. Naštvali mě. Kochám se
archaismy:
Stativo, svůrka, křížová činka, brdo, prsník, otočné snovadlo, křídlen, babka, cejnek, poháněcí kolo... Co to je? Jaké řemeslo skrývá tyto archaismy? Už už... Ano, přihořívá - útek, útková cívka. Zpracování lnu. Když jsem ležela asi ve čtyřiadvaceti ve fakultce, ležela tam se mnou paní Cejnková. Neznala jsem etymologii jejího jména. Dnes už ano. Pamatuji si, že mi říkala, že prodává v té cukrárně v Hradci u nádraží. Naučila mě česnekovou pomazánku. Zvláštní. Jak dlouho jsme spolu mohly ležet? Týden? Čtrnáct dnů? Přesto nevyvanula z mé mysli. Byla jsem častou obyvatelkou fakultky i naší jaroměřské nemocnice. Po mnoha operacích mě tchýně nechala převézt do FN. Tam mě celé břicho zrevidovali. Ale trvalo to. Od srpna do prosince. Tolik týdnů. Na podzim mi dávali propustky na sobotu na přednášky. Dalo se to snést. Byla jsem slabá, trolejbusem jsem se zvládla přemisťovat. Zachránili mě. Rok na to se narodila Linda. Pro jistotu. Pak už by to nemuselo jít. Spousta zánětů, operací, přišel na svět zázrak. To je mapa mozku. :-) Kam až se dostala myšlenková mapa. Cejnek. Cejnková. Trapné, ale kdykoli jdu okolo, vzpomenu si. To není jediná vzpomínka... Těch míst mám po Hradci víc z těch dávných dob. Dozvídám se, že len se přede za mokra, aby se lépe uhladil; proto na stole byl dostatek křížal kvůli slinám. Ženy předly přízi, muži byli tkalci.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-28_Nocni_klid/
Hezká neděle. Už zase dvě hodiny. Ale to je jedna ještě dva dny zpátky. :-)
Dobrou noc!