Nenechejte se zmást datem. 16.10. 2018 je den založení blogu                                                                    :-) 


Píšu denní shrnutí, sloupky, deník, někdy fejetony na FB. Už víc jak rok mi lidi navrhují: Založte si blog. Neumím... Na kraji října 2018 mě na jeden den zablokovali. Nespravedlivě. Poslední kapka. Začala jsem hledat, snažit se a výsledek je tu. Budu ho vylepšovat, zkrášlovat, piplat, aby tady bylo útulno. 

6.8.2018 na terase DD. Už skoro rok zlomená stehenní kost brání v pohybu.
6.8.2018 na terase DD. Už skoro rok zlomená stehenní kost brání v pohybu.

Maminka bydlela ve svém domečku s kočkou. Hospodařila na svém. Sázela kytky, jahody, stromy. Pečovala o sádek, předzahrádku. Její domeček byl útulný. Hezky zařízený. Čisťounký. Jezdila autem. Do poslední chvíle. Začala ztrácet paměť. Jednou od nás odjížděla. Seděla v autě. Šla jsem se podívat, proč neodjíždí: 

- Víš, já chci jet k jedné známé a nemohu si vzpomenout, kde bydlí. 

Ještě jsem nebyla vystrašená... Až později. Nevěřila jsem. V DD je už asi sedmý - osmý rok. Skvělá bezkonkurenční péče. Jen ředitel je nějak divný. Chlubí se, že pracoval osm, respektive dvanáct let na kraji. Myslí si, že skvělá neracionální kuchyně je super, že praní v agresivních pracích prášcích je odpovídající hyg. normě. Schvaluje, že pan farář evangelické církve smí hřímat: Jsme bohatá země a MUSÍME do rodiny přijmout uprchlíky... Jsem v rozpacích... 


Fotka je z horkého léta 2018 u maminky. Celé prázdniny, vlastně celou dobu jejího pobytu mimo domov téměř denně pečlivě dbám o její rozvíjení, rozptylování, zlepšování zhoršující se nálady :-) Není se co divit. Milovala práci na zahradě. Svobodu, volnost. Přes den nikdy neuléhala. Nebylo přeci hotovo. Starala se o svou tříbarevnou kočku. Byla to Kočka. Já ji nazvala Micicinda. Pak jsem stejně pojmenovala naši kočičí hraběnu. 

V srpnu 2017 od nás naposledy odjela. Žhavý den. Ležela pod stromem na lehátku. Manžel ji odvezl. Zapomněla tu košilku. Netušila jsem, že se na lehátku prospala u nás naposledy. Maminka upadla. Zlomila si nohu. Od té doby se špatně hýbe. Upoutána na vozík. Všechna čest paní RHB sestře... A péči pečovatelek... Léky atrofují svaly. Lidé padají na vozíky, do lehátek... Místo aby přestali s krmením bílou moukou, ládujou je dle chuti klientů. Vždyť proč by měli měnit zavedenou a dobrou kuchyni... 


Pokud máte možnost poslat dar na doménu a další prémiový balíček standard pro doménu počteníčko... 

zde je číslo konta: 8302530257/0100 Do zprávy pro příjemce: DAR

Děkuji

Maminčina pozemská pouť skončila. Náhle. Nečekaně. 

O mamince a jejím životě jsem za deset let téměř dennodenního dojíždění zjistila tolik informací, co za celý život ne. Chodily jsme spolu po stopách jejího dětství. Mlýn Skořípku, školu v Habřině, neznášovský hřbitov, místo jejího dětství... Někdy v dubnu 2021 mi řekla: Prosím tě, jak si to všechno pamatuješ? Ty to znáš líp než já. - Ano, na tuhle pohádku nikdy nezapomenu, mami! Děkuji za veškerou Tvou péči, pomoc, za obětavost, za ochranu, za vzdělání, život... Mami, chybíš mi!

16.5.2021

Paní Hrobská, měla jste za půl hodinky skypovat s maminkou. Ale já ji musím poslat do FN. Ona nám sklouzla z vozíku. To se stane. - Ať vás ani nenapadne ji po návratu zavřít na samotku!!! Víte, jak jste to před čtyřmi roky zvrtali, když si zlomila nohu. Žádná narkóza!!! 

21.5.2021

Ve čtvrtek 20.5. nás zavolali do FN k rozloučení. Maminka 21.5.2021 ve 4.10 hod. nad ránem vydechla po krvácení do mozku naposledy. 

Měla zdravé srdce, ledviny, v 94 letech jsme luštily křížovky. S odchodem i v tak vysokém věku jsme nepočítali. Ředitel DD neprojevil jakoukoli účast. 

Pečovatelka byla v nepravý čas na nepravém místě.  

Odskákala mamčinu smrt infarktem. 

Dopadlo to dobře. 

V tropickém červencovém dni jsem se vypravila k soudu, abych ji obhájila. Obviněn měl být systém, tedy ředitel organizace, který nezajistil včas opravu sprchy, kterou pečovatelka nahlásila týden předem.

Nejnovější články na našem satirickém parodickém dezinformačním dezolátním blogu

Co je nového ve fantaskních příbězích?

 

První jarní

20.03.2026

Jejej. Vždycky jsme se učili data 21.12., 21.3., 21.6. a 23.9. Už několik let data neplatí. Vše je chaoticky posunuto.

Dnes slaví Pepíci. Svátek svatého Josefa je v české tradici považován za první jarní svátek; symbolicky ukončuje zimu. Josef, pěstoun Ježíše Krista a manžel Panny Marie, je patronem rodin, tesařů, truhlářů a dalších řemeslníků. Tradičně se s tímto dnem pojí poutě, perníková srdce a pranostiky.

Zvoní zvoní zrady zvon
čí ruce ho rozhoupaly
Francie sladká hrdý Albion
a my jsme je milovaliTy Francie sladká Francie
kde je tvá čapka Marianno
Sluneční štít tvůj prasklý je
a hanbou čpí tvé anoJe noc a v krytech zákopů
tep krve země zní
za tebe světe za tu Evropu
stydí se voják posledníZvoní zvoní zrady zvon zrady zvon...

Aniž bych usilovala, přichází mi před oči tolik milých vesmírných ukazatelů, až se divím. Ano. Uvědomuji si to. A hezky každý den. Ťuk ťuk, nová zpráva! Haló! Jednou růže pod vraty. Příjemný povzbudivý telefon. Přes messenger: Jsem ráda, že tě mám ❤️

Tak už vím, od koho byla včera růže. Moc a moc děkuji. Prý za autentičnost. :-) Tedy za odvahu a mravní sílu. Hm! :-)

To to letí, to to letí. Středa. Dnes se láme týden. Venku sluníčko. Takové baterkové. To není normální světlo. Dnes budu odpočívat. Včera jsem se proháněla na lyžích. Odpoledne šla naběhat kroky. Grogy. Pomalu se rozjíždím. Žofinka doráží za sebe i za Mourka. Dostávají své porce masa. Mourek vybíhá ven.

Chystala jsem se. Každý den mlsně koukám do hor. Jaro ruší. Dere se o slovo. Sníh odolává. Ale jak dlouho! Vstávám před budíkem. Zajímavé, jak mám lyžovací den, budím se dřív. Nevím, co to znamená. Dokonce přijedu na otevření turniketů.

Že by jaro?

09.03.2026

Dopoledne paní. Měla jsem ji přeobjednat na odpoledne. Mohla jsem jet... Radar. Péťa vždycky hlásí, co radar. Radar = kecal. Včera mi tvrdil, že radar hlásí déšť. Celý den se sluníčko mohlo protrhnout. Mohla jsem se jet sklouznout. Jenže radar…