Krátce. Včera jsem usnula nad klávesnicí. Jen se otočím za dnem. A půjdu.
Nenechejte se zmást datem. 16.10. 2018 je den založení blogu :-)
Píšu denní shrnutí, sloupky, deník, někdy fejetony na FB. Už víc jak rok mi lidi navrhují: Založte si blog. Neumím... Na kraji října 2018 mě na jeden den zablokovali. Nespravedlivě. Poslední kapka. Začala jsem hledat, snažit se a výsledek je tu. Budu ho vylepšovat, zkrášlovat, piplat, aby tady bylo útulno.
Maminka bydlela ve svém domečku s kočkou. Hospodařila na svém. Sázela kytky, jahody, stromy. Pečovala o sádek, předzahrádku. Její domeček byl útulný. Hezky zařízený. Čisťounký. Jezdila autem. Do poslední chvíle. Začala ztrácet paměť. Jednou od nás odjížděla. Seděla v autě. Šla jsem se podívat, proč neodjíždí:
- Víš, já chci jet k jedné známé a nemohu si vzpomenout, kde bydlí.
Ještě jsem nebyla vystrašená... Až později. Nevěřila jsem. V DD je už asi sedmý - osmý rok. Skvělá bezkonkurenční péče. Jen ředitel je nějak divný. Chlubí se, že pracoval osm, respektive dvanáct let na kraji. Myslí si, že skvělá neracionální kuchyně je super, že praní v agresivních pracích prášcích je odpovídající hyg. normě. Schvaluje, že pan farář evangelické církve smí hřímat: Jsme bohatá země a MUSÍME do rodiny přijmout uprchlíky... Jsem v rozpacích...
Fotka je z horkého léta 2018 u maminky. Celé prázdniny, vlastně celou dobu jejího pobytu mimo domov téměř denně pečlivě dbám o její rozvíjení, rozptylování, zlepšování zhoršující se nálady :-) Není se co divit. Milovala práci na zahradě. Svobodu, volnost. Přes den nikdy neuléhala. Nebylo přeci hotovo. Starala se o svou tříbarevnou kočku. Byla to Kočka. Já ji nazvala Micicinda. Pak jsem stejně pojmenovala naši kočičí hraběnu.
V srpnu 2017 od nás naposledy odjela. Žhavý den. Ležela pod stromem na lehátku. Manžel ji odvezl. Zapomněla tu košilku. Netušila jsem, že se na lehátku prospala u nás naposledy. Maminka upadla. Zlomila si nohu. Od té doby se špatně hýbe. Upoutána na vozík. Všechna čest paní RHB sestře... A péči pečovatelek... Léky atrofují svaly. Lidé padají na vozíky, do lehátek... Místo aby přestali s krmením bílou moukou, ládujou je dle chuti klientů. Vždyť proč by měli měnit zavedenou a dobrou kuchyni...
Maminčina pozemská pouť skončila. Náhle. Nečekaně.
O mamince a jejím životě jsem za deset let téměř dennodenního dojíždění zjistila tolik informací, co za celý život ne. Chodily jsme spolu po stopách jejího dětství. Mlýn Skořípku, školu v Habřině, neznášovský hřbitov, místo jejího dětství... Někdy v dubnu 2021 mi řekla: Prosím tě, jak si to všechno pamatuješ? Ty to znáš líp než já. - Ano, na tuhle pohádku nikdy nezapomenu, mami! Děkuji za veškerou Tvou péči, pomoc, za obětavost, za ochranu, za vzdělání, život... Mami, chybíš mi!
16.5.2021
Paní Hrobská, měla jste za půl hodinky skypovat s maminkou. Ale já ji musím poslat do FN. Ona nám sklouzla z vozíku. To se stane. - Ať vás ani nenapadne ji po návratu zavřít na samotku!!! Víte, jak jste to před čtyřmi roky zvrtali, když si zlomila nohu. Žádná narkóza!!!
21.5.2021
Ve čtvrtek 20.5. nás zavolali do FN k rozloučení. Maminka 21.5.2021 ve 4.10 hod. nad ránem vydechla po krvácení do mozku naposledy.
Měla zdravé srdce, ledviny, v 94 letech jsme luštily křížovky. S odchodem i v tak vysokém věku jsme nepočítali. Ředitel DD neprojevil jakoukoli účast.
Pečovatelka byla v nepravý čas na nepravém místě.
Odskákala mamčinu smrt infarktem.
Dopadlo to dobře.
V tropickém červencovém dni jsem se vypravila k soudu, abych ji obhájila. Obviněn měl být systém, tedy ředitel organizace, který nezajistil včas opravu sprchy, kterou pečovatelka nahlásila týden předem.
Nejnovější články na našem satirickém parodickém dezinformačním dezolátním blogu
Co je nového ve fantaskních příbězích?
Užívám si nastávající čas. Čas očekávání příchodu. Přijde slunce. Zas prosvětlí tmu. Ještě stále bude narůstat.
Nazdobeno, pochopeno
Oddbila půlnoc. Krabice sklizeny. Jehličí zameteno. Vytřeno. Hotovo. Celý den jsem zdobila okna; zkoušela jsem si vykrájet kometu. Tvořila jsem větvové kytky na lustry. V objemu prací dne – luxování, nákup, vaření – jsem vše zvládla v dobrém čase. :-) A ještě rovnala tělo a mysl.
Codex Gigas a vzpomínka na orby
Domááá. Vrátila jsem se z pro mě zajímavé přednášky záhadologa Arnošta Vašíčka. Kočky obstarány. Za chvíli začíná TV Šalingrad. Na životní šňůrku navlékám další krásný den. Ještě korálky nechci zavazovat. Ještě prosím, chci navlékat dál s třemi podmínkami: v MÍRu, ve zdraví a se svými nejbližšími.
Svačinka pro Petrouška připravena. Čajík na zítra v termosce uvařen i s citrónem a thermojeticsem. Ten rozpouští tuky v cévách, podpovrchové, vnitřní, obsahuje sléz, šestadvacet čínských bylin a bylin jihoamerických indiánů v přesném poměru, zelený nepražený kofein, guaranu. Má v sobě pět patentů nositele Nobelovy ceny dr. Ignarra. Jeden z pěti...
K Erice a zpátky :-)
Ó, sluníčko! Vstávám před budíkem. Na desátou jedu k Erice. To se těším. Mám svou kadeřnici opravdu ráda. Hodná žena. Čestná. Příjemná. Přátelská. A hlavně šikovná! Pečuje o můj vzhled už takových patnáct let - dobrých.
Do Opočna a zpátky
Rána jsou krásnější a krásnější. Bílá a slunečná.
Chatička nás dnes přivítala
Právě za měsíc budeme prožívat Štědrý den. Já žiju štědrost každý den v roce. Ale tenhle s velkým písmenem, na ten se těším. Očekávám návrat sluníčka. Slunovratové dny v běhu. Času už jen na krátko. Rok se s rokem sejde. Takovým tryskem běží čas.
Ach, ty záclony
Ráno. Už vylez. Je tam zas bílé světlo. – To je. Ale nesvítí slunce. – Vstávej!
Poslouchám Na férovku. Skončila TV Šalingrad. Mám v srdci moc hezký den. Moc hezký. Dokonce cítím potěšení, že jsem zdvihla mandle jedné ukňučené míce. Stále se do mě nepřímo navážela. V davu se tahle slaboška projevuje. Prve dostala výchovné kapky. Jen polykala na prázdno. Snad si dá pokoj. Jinak bude muset Irena vytáhnout drápy. Nejsem zvyklá na...
Věšení záclon? Není pro každého. Je to věda
Dopoledne boží. Se sluncem je to radostnější. Chtěla jsem si dnes zatopit v chatičce. Ale měla jsem tolik práce doma. Maňana.
Nevypočítatelná technika zvládnuta
Ráno. Slyším telefon. Aha. Paní z banky. Počká. Včera jsem ji potřebovala. Je hodná. Že bych jí zavolala a provedla krutý žert?